Nešťastník se v Plzni nechal srazit autobusem. Za jeho poškození skončil před soudem

Muže ale nakonec soud nepotrestal. Samosoudkyně Lenka Prýcová jeho trestní stíhání za přečin poškození cizí věci podmíněně zastavila. Podle ní byly splněny podmínky pro odklon od trestního řízení.

„Rozhodla jsem tak s ohledem na charakter trestného činu, doznání obžalovaného a skutečnosti, že uhradil škodu v plném rozsahu,“ vysvětila soudkyně s tím, že muži uložila roční zkušební dobu.

Událost se stala loni na jaře v ulici Eduarda Beneše v plzeňské městské části Bory. „V úmyslu spáchat sebevraždu vběhl z travnatého pásu po pravé straně vozovky do jízdy autobusu, který ho přední částí srazil,“ popsal nehodu státní zástupce Pavel Tolar.

Záchranka tehdy převezla zraněného muže ve vážném stavu do nemocnice, kde strávil tři a půl měsíce. Pak následovala sezení u psychiatra.

Před soudem muž řekl, že mu není líto ani tak škody na majetku, ale toho, že způsobil psychický šok řidiči a cestujícím. „Za to se omlouvám,“ uvedl.

Jako důvod pokusu o sebevraždu uvedl rodinné problémy. „Ten den mi manželka oznámila, že se chce se mnou rozvést. Snažil jsem se ji ještě od toho odradit, ale bylo jasné, že svůj postoj nezmění. Byl jsem z toho ve velkém stresu, rodinu považuji za smysl života,“ vypověděl o situaci, která předcházela sebevražednému činu.

Podle svých slov měl jedinou myšlenku, a to co nejrychleji umřít. „Nejprve jsem chtěl vyskočit ze 13. patra domu, ale to mě manželka se sestrou strhly, když jsem přelézal zábradlí. Tak jsem odešel z bytu a byl rozhodnutý vstoupit nějakému velkému autu do jízdy, abych měl jistotu smrti. Pak jsem zahlédl jedoucí autobus, tak jsem před něj vstoupil,“ popisoval obžalovaný další sled událostí.

Samotný náraz si prý nepamatuje. „Vybavuji si, jak jsem letěl vzduchem, pak lidi, kteří se ke mně skláněli na zemi. Cítil jsem hroznou bolest. Měl jsem zlámané kosti,“ dodal muž.

Řidič autobusu při výslechu řekl, že nedokázal střetu zabránit. „Na vzdálenost asi sto metrů jsem si všiml, že se u silnice motá nějaký člověk. Napadlo mě, že bude chtít přejít silnici. Když jsem byl skoro na jeho úrovni, koukl na mě, udělal dva rychlé kroky přes trávník a skočil mi na čelní sklo,“ líčil svědek. „Nemohl jsem prudce zabrzdit, aby se nezranili cestující,“ dodal šofér.