Článek
„Odvolací soud musí na tomto místě konstatovat, že výjimečný trest je sice zákonným, nicméně ve výměře 25 let nepřiměřeně přísným,“ uvedl předseda odvolacího senátu Martin Zelenka. Soudce také podotkl, že nalézací soud do výše trestu také dostatečně nezohlednil Štrumfovo doznání. Pro uložení výjimečného trestu na druhou stranu hovořila zvlášť snížená možnost resocializace obžalovaného.
Vzhledem k tomu, že Štrumfa se u hlavního líčení k činu víceméně přiznal, odvolání si tak podal proti výši uloženého trestu. Nalézací pražský městský soud při jeho ukládání vzal v potaz, že muž nebyl dosud soudně trestán, i fakt, že se v podstatě doznal.
Na druhou stranu ale spáchal více trestných činů, zneužil důvěry poškozeného, navíc v druhé části útoku zneužil i jeho bezbrannosti. Pro uložení výjimečného trestu splnil Štrumfa dvě podmínky: vysokou závažnost trestného činu a obzvláště sníženou možnost nápravy.
Podle Štrumfova obhájce ale už je závažnost trestného činu vraždy dána jeho povahou, navíc připomněl, že se obžalovaný k činu od počátku přiznává.
„Nesouhlasím s výší výjimečného úhrnného trestu v trvání 25 let. Takový trest je pro mě naprosto likvidační a zdrcující. Jsem přesvědčen, že takový trest je, vzhledem k níže uvedeným významným polehčujícím okolnostem, nepřiměřeně přísný,“ uvedl Štrumfa ve svém odvolání.
Jako polehčující okolnosti zmínil své doznání, projevenou lítost či to, že dosud nebyl soudně trestán. „Plně si uvědomuji závažnost svého činu i jeho důsledky,“ podotkl v prohlášení. „Chtěl bych vás poprosit, abyste mi trest snížili dle svého uvážení, protože si nejsem vědom, že bych byl tak špatnej člověk, jak o mně tvrdí městský soud,“ uzavřel.