Článek
„Nechal poškozeného uhořet jak psa, bez toho, že mu zavolá pomoc. Jednalo se o velmi hrůzný způsob úmrtí, zavrženíhodný,“ uvedl soudce.
Oba muži se zřejmě v noci ze 4. na 5. února opilí dostali do ostrého sporu, který měl v lepším případě skončit odstěhováním bývalého bezdomovce do jiné stavební buňky umístěné ve firmě svého „chlebodárce“ Vyorala. K tomu však nedošlo.
Poté, co do sebe oba během večera dostali množství panáků tvrdého alkoholu a přiživili náladu pivem, rozhodl se Vyoral svému pomocníkovi hodit do buňky, ve které bydlel, petardu. „Hodil ji zapálenou, s tryskajícím plamenem hořlavých plynů, a to k posteli, kde ležel silně opilý známý neschopný úniku. Poté ji zavřel a odešel domů,“ přiblížil poslední chvíle před smrtí poškozeného soudce.
Obžalovaný podle předsedy senátu jednal úmyslně. Po vhození petardy utekl domů a zapálení buňky oznámil na linku 112 až po více než hodině a čtvrt. Mezitím se požár nekontrolovatelně rozšířil a buňka zcela shořela. Vyoral se navíc snažil svou vlastní vinu v prvních chvílích po činu zakamuflovat, když tvrdil, že jeho nájemník v buňce mával zapáleným hadrem.
U soudu sdělil, že svého činu lituje. Státní zástupkyně i soud v jeho případě schválili dohodu o vině a trestu. „Vůbec se to nemělo stát,“ řekl obžalovaný. S mužem, který při požáru zemřel, se prý znal od mládí. Vypověděl, že buňku mu koupil, aby měl kde bydlet a kupoval mu pití a jídlo. „Denně vypil šest litrů piva a vykouřil balíček cigaret,“ sdělil Vyoral, který do buňky známému zapojil i elektřinu, kterou za nájemníka platil.
Muž mu na oplátku pomáhal s opravou domu a dalšími pracemi na zahradě. Byl však podle něj problémový. Tato spolupráce trvala osm let, byť Vyoral dále uvedl, že známý měl exekuce a dlouhodobě pil alkohol.
„Je to pro mě, jako bych přišel o bráchu. I když pil alkohol. Měl jsem ho za ty roky rád, trávili jsme spolu Vánoce, silvestra,“ řekl Vyoral. Tvrdil, že k buňce nešel se záměrem muže zabít. „Když jsem viděl z okna, že to hoří, tak jsem tam běžel. Dovnitř jsem se nedostal, protože dveře hořely. Nedalo se ani chytit za kliku. Já jsem byl v hrozném šoku, když jsem to viděl,“ podotkl Vyoral.
Mírnější typ věznice s ostrahou
Senát mu vyměřil dvanáctiletý nepodmíněný trest ve věznici s ostrahou. „Mimořádně jsme zvolili mírnější typ věznice,“ doplnil Koudela.
Na samé dolní hranici trestní sazby, která je v rozmezí od dvanácti do dvaceti let, senát zvolil trest i proto, že poškozený příliš netrpěl. „Měl se udusit oxidem uhelnatým, nikoliv, že by byl zaživa spálený. Obžalovaný asi nedomyslel veškeré následky. Ale zemřel nevinný člověk, i když alkoholik. Ale stále člověk, a mělo s ním být jednáno jako s člověkem,“ poznamenal soudce.
Státní zástupkyně Renata Bártková pro Vyorala navrhovala čtrnáctileté vězení. Proti mírnějšímu rozsudku se odvolala. Vyoral si předtím vzal lhůtu na odvolání. „Teď se můžete modlit, aby vám všichni kolem odpustili. Modlete se také za to, aby vrchní soud byl velmi, velmi benevolentní,“ naznačil předseda senátu v samém závěru soudu.