Myslivec porušující zásady lovu je pytlák, rozhodl Nejvyšší soud

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu je za přečin pytláctví nutné považovat veškerá jednání, která se vymykají základním podmínkám lovu, a to bez ohledu na to, že má dotyčný povolenku k lovu, lovecký lístek a zbrojní pas.

Svůj názor prezentoval Nejvyšší soud v rozhodnutí, jímž vyhověl dovolání šéfa žalobců Pavla Zemana. Ten brojil proti rozsudku ostravského krajského soudu, který postoupil přestupkové komisi případ členky mysliveckého spolku z Bruntálska.

Žena v lednu 2016 zastřelila během společného lovu dospělého jelena, ačkoliv myslivecká pravidla to u tohoto způsobu lovu zakazují. Podle krajského soudu tím porušila zákon o myslivosti a dopustila se pouze přestupku.

„Osoba s povolenkou k lovu a všemi dalšími průkazy by se nikdy nemohla dopustit přečinu pytláctví, i kdyby lov prováděla způsobem hrubě porušujícím myslivecké zásady, zásady ochrany přírody a zásady ochrany zvířat proti týrání,“ uvedl krajský soud v odůvodnění svého verdiktu. Takový závěr je ale podle Nejvyššího soudu nepřijatelný. Upozornil na to, že trestní zákoník nepovažuje za trestné pouze absenci formálních náležitostí k lovu.

„Skutkovou podstatu přečinu pytláctví vyjadřuje v trestním zákoníku výraz neoprávněný lov. Za něj je nutné považovat veškerá jednání, která se vymykají zákonným podmínkám lovu. Platí tedy, že i osoba, která má povolenku k lovu a loví zvěř v rozporu se zákonem o myslivosti, jedná nad rámec vydaného povolení, a tedy neoprávněně,“ vysvětlil Nejvyšší soud.

Podle mluvčí ostravského krajského soudu Veroniky Ralenské byla žena po zásahu Nejvyššího soudu shledána vinnou z přečinu pytláctví a byl jí uložen trest odnětí svobody ve výši dvou měsíců s podmíněným odkladem na jeden rok. Kromě toho ale také přijde o zbrojní průkaz. Zažádat o jeho vrácení může až po pěti letech od zahlazení trestu.