Článek
„O vině obžalovaného není pochyb. Důkazy a výpovědi svědků ho jednoznačně usvědčují. Trest byl především s ohledem na délku trvání jeho agrese vůči rodině nepřiměřeně mírný. Navíc neprojevil žádnou sebereflexi a byl už i v minulosti odsouzen pro násilnou trestnou činnost,“ vysvětlil předseda senátu Vladimír Rutar.
Muž, který jakoukoliv vinu popřel, podle obžaloby starší partnerku psychicky i fyzicky týral od roku 2007 do roku 2014. Své dvě malé nezletilé děti pak šest let. Za týrání osoby žijící ve společném obydlí, z týrání svěřené osoby a z maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání mu hrozilo až 12 let. Rozsudek si nevyslechl. Vrchní soud požádal, aby se jednání konalo za jeho nepřítomnosti, a ten mu vyhověl.
Poškozená podle soudu léta žila pod stálým tlakem, co obžalovaný v tom či onom okamžiku udělá. Muž ji i děti neustále za něco trestal. Fyzicky ženu napadal, zesměšňoval ji před dětmi, vyhrožoval jí umístěním do psychiatrické léčebny a také, že ji zastřelí. Děti podle spisu mlátil po zadku, až se pomočily. Pálil jim také hračky, zamykal je samotné v domě.
Obžalovaný partnerku prý také doslova „odstřihl“ od rodiny, kamarádů, přátel. A rovněž je fyzicky napadal. Také ženě znemožňoval chodit do zaměstnání a zastrašoval její spolupracovníky. Poničil jí i auto, demoloval zařízení bytů, v nichž spolu bydleli, pálil jí oblečení a další věci. Nakonec se žena odstěhovala do azylového domu. Skutečnost, proč svoji svízelnou situaci začala řešit až po sedmi letech, zdůvodnila strachem.