Článek
Do cely číslo 232 v plzeňské borské věznici se na přelomu roku 2021 a 2022 nikomu z odsouzených nechtělo. V té době ji totiž ovládal právě Procházka s Korčíkem a spoluvězni pod nimi zažívali doslova peklo. Za vydírání a ublížení na zdraví prodloužil plzeňský okresní soud pobyt za mřížemi Procházkovi o sedm let, Korčík pak dostal o tři roky méně.
Oba obžalovaní si na Borech odpykávali několikaleté tresty za násilnou trestnou činnost. Jejich spoluvězni podle státního zástupce museli strpět například močení do jídla, výprasky holí, škrcení do bezvědomí či tetování vulgárních výrazů po těle. Někteří byli tak zoufalí, že si podřezali žíly, jen aby se dostali pryč.
„Využili své robustní postavy a šikanovali slabší spoluvězně, a to jednak ponižujícím zacházením a dále fyzickým napadáním, kterým jim způsobili mučivé útrapy,“ stojí v obžalobě.
Svými 205 centimetry a 110 kilogramy budil strach zejména Procházka, který měl hlavní slovo a všichni se mu raději vyhýbali obloukem. Schovat se před ním snažili hlavně ve chvíli, kdy byl údajně zdrogovaný.
„Odmontoval násadu od koštěte a v kuse mi asi hodinu mlátil do zad, rukou i nohou, dokud jsem nebyl fialový. Celé to bití vysílal mobilem živě přes videohovor nějakému kamarádovi. Pak se tomu smál. Když jsem se ho ptal, proč to dělá, řekl, že se mu líbí, jak křičím,“ vypověděl jeden z vězňů.
Z obviněného měl takový strach, že se to bál oznámit. „Uvažoval jsem o sebevraždě. Nešlo to dál snášet. Ze společné cely nebylo úniku,“ dodal.
Další vězeň zase líčil, jak ho Procházka nutil hodiny klečet na toaletě, kdy ho nejprve poléval studenou vodou a pak mu na záda vytetoval obrázek pánského a dámského přirození i s příslušnými vulgárními nápisy.
Močili jim do jídla
„Jinému na hřbet ruky vytetoval hákový kříž nebo ho postavil ke katru a z metru mu o hlavu rozbíjel jablka, pomeranče a grepy. Pak jej nahého přivázal k židli doprostřed cely a pomočil ho,“ uvedl dále svědek.
Poškozený J. F. například popisoval, jak musel klečet na stropě kabinky záchodu a patnáct minut soustavně výt jako vlk. „Nebo mě zaklekl a kovovou lžící tloukl do čela, dokud jsem se nepozvracel a neměl všude boule,“ tvrdil vězeň.
Ze spisu dále vyplývá, že oba obvinění například při výdeji stravy shrnuli jídlo pro ostatní na hromadu a močili na něj. „Ubližovali nám skoro všem. Nikdo se jim nepostavil. Většina to řešila tak, že si podřezali žíly, aby je přemístili jinam. Nakonec jeden z odsouzených našel odvahu to oznámit. Pak se k němu přidali ostatní,“ řekl vyšetřovatelům další ze svědků.
Soudní znalci uvedli, že obvinění cílili při fyzickém útoku na stále stejná místa. „Poškození tím daleko více trpěli bolestí. Lze to považovat až za mučivé útrapy,“ konstatovali v posudku.
Jak na viditelná zranění odsouzených reagovali dozorci, žaloba nezmiňuje. Je ale možné, že jim vězni tvrdili, že jde o následek uklouznutí a podobně.
Obhájci obžalovaných ve svém dovolání poukázali mimo jiné na to, že páchání trestné činnosti umožnila věznice nedostatečným dozorem. „Toto selhání je pak nutné zohlednit ve prospěch obžalovaných při ukládání trestu, neboť na takovém páchání zjevně nesla společnou vinu,“ argumentovali advokáti.
Nejvyšší soud jim dal částečně za pravdu. „To, že se obviněným dařilo takovou trestnou činnost ve výkonu trestu páchat, lze označit za jisté selhání věznice, za které by mohla nést vlastní odpovědnost. Taková skutečnost ale nemůže snižovat podíl samotné viny obžalovaných a zmírňovat úvahy o ukládání trestu,“ stojí v rozhodnutí senátu v čele s jeho předsedkyní Věrou Kůrkovou.
Věznice je k ničemu nenabádala
Nejvyšší soud dále vysvětlil, že to byli samotní obvinění, kdo se z vlastní vůle a při vědomí následků svého jednání i jeho protiprávnosti dopouštěli násilného jednání vůči spoluvězňům.
„Při úmyslném jednání však absenci dozoru rozhodně nelze považovat za nějakou podstatnou příčinu následků způsobených trestnou činností obviněných. Věznice je k tomu žádným způsobem nenabádala, nepovzbuzovala je ani nijak se na tom aktivně nepodílela,“ upozornila Kůrková.
„Pokud by se to dalo převést do absurdity, tak by každý, kdo se dopustí trestné činnosti, aniž by jej u toho viděla policie, mohl přenášet vinu na stát pro nedostatek dozoru občanů,“ uzavřela předsedkyně senátu.
Ředitel borské věznice Drahoslav Červinka na dotaz Novinek uvedl, že ze strany dozorců nebylo zjištěno žádné pochybení. „Policie začala případ vyšetřovat na základě našich poznatků,“ doplnil Červinka.
