Článek
Zamítl tak odvolání státní zástupkyně, která požadovala přísnější trest. Ženě přitom hrozilo patnáct až dvacet let nebo výjimečný trest.
U vrchního soudu se k případu nevyjádřila. „Nemám k tomu už co dodat. Všechno jsem řekla,“ uvedla jen. Ani verdikt si nevyslechla. Z důvodu špatného zdravotního stavu požádala, aby ho vrchní soud vyhlásil za její nepřítomnosti, a ten jí vyhověl.
„Podle státní zástupkyně si obžalovaná měla odpočinout, aby se mohla postarat o děti. Bylo jí vytýkáno, že dlouho do noci sledovala na mobilu videa s erotickým obsahem. To však přiznala s tím, že videa sledovala proto, že nemohla usnout. Takové jednání, které trestné činnosti předcházelo, jí nelze klást k tíži,“ vysvětlil soudce Aleš Rýznar.
Soud odmítl také argument, že žena měla ihned přivolat lékařskou pomoc. „Nelze přisvědčit tomu, že vědomě a úmyslně odvracela přivolání záchranné služby. Žádný důkaz to nepotvrzuje,“ konstatoval soudce. „Neakceptovali jsme ani to, že podle žalobkyně až znalecký posudek obžalovanou přiměl k přiznání. V první procesně použitelné výpovědi doznává vinu na smrti dcery. Trest je proto zákonný a není nepřiměřeně mírný,“ dodal vzápětí Rýznar.
Stres se starostí o peníze a děti
Tragédie se stala loni 7. srpna ráno v jednopokojovém bytě, do kterého se žena přestěhovala několik měsíců předtím se svými dvěma malými dětmi. Dítě tehdy leželo v dětské cestovní postýlce a plakalo. Matce se nedařilo jej utišit a to ji vynervovalo natolik, že na něj zaútočila. Na bezbrannou holčičku si obkročmo sedla, přičemž přikrývku, kterou měla přehozenou přes hlavu, napnula přes její obličej. Držela tuto za jejíma ušima na rozhraní lebky a krku a dusila ji tak dlouho, až přestala plakat, nevydávala žádné zvuky a její tělo bylo bezvládné. Dítě zemřelo na udušení. V téže místnosti si v té chvíli hrál ženin tříletý syn.
Ten den už nikdy z hlavy nevymažu. Byl to zkrat, vůbec nechápu, jak jsem to mohla udělat.
Na druhý den ráno pak matka přivolala záchranáře s tím, že v postýlce našla dcerku, která nedýchala. Zpočátku jakékoliv násilí vůči kojenci popírala, později se kriminalistům přiznala.
U krajského soudu pak prohlásila vinu a ten to přijal. Hájila se tím, že dlouhodobě žila ve stresu. Na děti byla sama, otec jejího syna zemřel a táta holčičky se o ni nestaral. Měla prý neustále strach, kde vezme peníze, aby dětem nakoupila jídlo a oblečení.
Tvrdila také, že v inkriminované době už nemohla ani spát a byla proto extrémně unavená. „Ten den už nikdy z hlavy nevymažu. Byl to zkrat, vůbec nechápu, jak jsem to mohla udělat. Měla jsem zatnout zuby,“ prohlásila u olomouckého krajského soudu.
Za brutální vraždu tříleté dcery potvrdil soud matce 19,5 roku
