Lesníka z Plzeňska soud potrestal za upytlačeného daňka. Byl můj, hájil se

Podle rozsudku z minulého měsíce, se kterým se nyní Právo seznámilo, šlo ale o volně žijícího daňka, který se u plotu farmy pohyboval několik dní, protože v té době byla říje a přilákaly ho tam daněly.

Obžalovaný tvrdil, že daňka trefil ještě na svém pozemku. Ten mu ale prý utekl a padl až v lese. Šel ho proto hledat a narazil na člena myslivecké stráže z místního spolku, který poté, co společně našli zvíře mrtvé v honitbě, zavolal policii.

„Při krmení zvěře jsem zjistil, že mi jeden daněk chybí. Obešel jsem plot a objevil v něm asi metr velkou díru, kterou daněk utekl. Po několika dnech mi pak přišel na zahradu. Poznal jsem ho. Protože se mi nepodařilo zkontaktovat někoho, kdo má narkotizační pušku, došel jsem si pro kulovnici a střelil ho,“ vypověděl Jiří Š.

Když pak šel daňka hledat, potkal se s revírníkem Karlem S., který se v okolí v tu chvíli pohyboval a ránu z pušky dobře slyšel. „Na moje otázky nejdřív reagoval mlčením, pak řekl, že nestřílel, a nakonec tvrdil, že střílel na svého daňka, který utekl z farmy,“ řekl u soudu svědek.

Svědek byl přesvědčený, že šlo o volně žijícího daňka, kterého tam viděl běhat už před několika dny. „To se pozná podle paroží. Daňci z farmy ho mají silnější,“ vysvětlil Karel S. Podle něj pohyb divokých daňků v blízkosti farmy není nic neobvyklého. „Zejména v době říje je to velmi časté,“ dodal svědek.

Soud dospěl k závěru, že se o uprchlé zvíře z farmy nejednalo. „Daněk, o němž obžalovaný tvrdil, že je to ten zastřelený, nebyl nijak označen tak, aby mohl být jednoznačně rozpoznán jako chované zvíře. Údajný únik zvěře obžalovaný neohlásil ani příslušnému mysliveckému sdružení, přestože musel jako lesník z povolání vědět, že správce honitby je ten, kdo může nastalou situaci řešit,“ stojí ve zdůvodnění rozsudku. Soud také upozornil na to, že policisté, kteří prohlédli plot farmy, žádné poškození nenašli.