Článek
Pavel Suchánek z obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 to zdůvodnil tím, že jejich stíhání nebylo podložené dostatkem důkazů.
Alon se stal klientem banky v roce 1996, pro obchody své firmy BCL Trading tehdy získal 50 miliónů dolarů. Finance čerpal tím, že mu banka otevřela tzv. dokumentární akreditivy. Na základě těchto platebních instrumentů banka poskytne klientovi peníze na uskutečnění určitého obchodu výměnou za to, že zajistí jeho zboží v odpovídající hodnotě.
Zároveň v některých případech blokuje určité procento sumy na účtu. Tím se chrání pro případ, že by klient peníze nevrátil. Smlouva mezi Alonem a bankou běžela pět let, podnikatel postupně získal až 250 miliónů dolarů, tedy 8 miliard korun.
Pak to ovšem prasklo, ukázalo se totiž, že banka nedisponuje ani zbožím ani blokovanými penězi.
Žalobce: Napojení na Alona nebylo prokázáno
Bývalí členové představenstva včetně jeho expředsedy Jana Kollerta byli v souvislosti s Alonem obviněni pro trestný čin porušení povinnosti při správě svěřeného majetku. Schválili totiž limity pro otevření akreditivů.
"To, co jim bylo předloženo, hned podepsali, aniž by to nějak prověřovali," míní žalobce Suchánek. To však podle něj na obžalobu nestačí. "V té době v trestním zákoně byla skutková podstata tohoto trestného činu pouze úmyslná (nikoliv i nedbalostní, jak platí dnes) a úmysl zde prokázán nebyl. Tedy nebylo prokázáno jejich napojení na Baraka Alona," vysvětlil.
Za vším hledej ženu
Podle policie za vším stáli jiní zaměstnanci KB, a to čtyři lidi z pobočky banky a především bývalá šéfka odboru financování Jiřina Kaplanová společně s jednou podřízenou. Všichni byli před časem obviněni.
Kaplanová, coby největší odbornice na poskytování dokumentární akreditivů, se prý podepsala pod tvrzení, že banka blokuje 25 procent z hodnoty každého akreditivu a má kontrolu nad zbožím. "Byly tam osobní vazby, zeť paní Kaplanové byl zaměstnancem Baraka Alona a její dcera ředitelkou Alonovy nadace," vysvětlil vyšetřovatel možné motivy manažerky. Jiný profit se prý neprokázal.
Podle dalšího zdroje Kaplanová dělala obchody za každou cenu. Za dobu, kdy šéfovala finančnímu odboru, ztratil prý 30 miliard korun. "Je to typ člověka, který si ve svém vědomí přetváří skutečnost, aby byla pro ni příznivá," dokresluje manažerku zdroj.
Kromě tohoto případu je společně se šesti podřízenými zároveň stíhána za poskytnutí úvěrů potravinářským firmám, které ovládal exprezident Českomoravského fotbalového svazu František Chvalovský.
Hrubě prý zkreslila podklady, na jejichž základě firmy dostaly 1,5 miliardy. Minulý týden už případ začal projednávat soud, Kaplanová se hájila tím, že "někomu takovému jako je Chvalovský neměla důvod nedůvěřovat".