Hlavní obsah

I když léčba odsouzeného klopýtá, není nutno člověka hned dávat do detence, rozhodl Ústavní soud

Brno

Poslat člověka do detenčního ústavu by mělo být až krajní řešení, které přijde na řadu tehdy, selžou-li ostatní alternativy. Plyne to ze čtvrtečního rozhodnutí Ústavního soudu. Ten se zastal muže, který opakovaně putoval mezi ústavní a ambulantní péčí, až jej nakonec soud poslal do detence. Podle konstitučního tribunálu ale tak učinil předčasně.

Foto: Petr Kozelka, Novinky

Ústavní soud.

Článek

Muž trpící paranoidní schizofrenií a závislostí na návykových látkách se dostal do křížku s justicí v roce 2015, kdy byl odsouzen za loupež.

Původně dostal nařízené ambulantní ochranné léčení, tedy že byl na svobodě a docházel v určený čas na kontroly k lékaři, to ale soud přeměnil na ústavní léčení, neboť muž pil a fetoval. To pak bylo přeměněno zpět na ambulantní a pak znovu na ústavní, načež soudu došla trpělivost a muže poslal do zabezpečovací detence.

Proti tomu muž protestoval u Ústavního soudu. A senát se soudcem zpravodajem Martinem Smolkem mu vyšel vstříc. Připomněl, že soudy musí v takové situaci hodnotit možnost mírnějších alternativ. V mužově případu se nabízela zařízení, která jsou specializovaná na tzv. duální diagnózy, což je přesně mužův případ schizofrenie a závislosti.

„Je povinností státu, kterou musejí v rámci svých kompetencí realizovat orgány všech složek státní moci, zajistit, aby existující mírnější alternativy zásahu do osobní svobody mohly být v odpovídající situaci využity,“ konstatoval Smolek.

Případ se nyní vrací zpět k soudu, který bude muset zhodnotit, zda je muž takovou hrozbou pro společnost, aby musel být skutečně zavřený v detenci, nebo zda postačí mírnější alternativa.

Výběr článků

Načítám