Článek
Strojvedoucí nákladního vlaku se sedmnácti cisternami naplněnými toxickým a hořlavým benzenem jel podle vyšetřování Drážní inspekce rychlostí 94 km/h místo předepsaných 40 km/h.
Při přejezdu výhybky, pravděpodobně právě kvůli vysoké rychlosti, došlo k utržení první cisterny od lokomotivy a následnému vykolejení. Dvanáct cisteren skončilo mimo trať. Prakticky okamžitě začaly některé z nich hořet.
„Většina cisteren s touto extrémně toxickou látkou se při havárii poškodila a benzen z nich začal nekontrolovaně unikat do půdy. Následně se vzňal a intenzivně hořel. Ještě před samotným zásahem hasičů se do prostředí dostalo značné množství nebezpečné látky,“ uvedla mluvčí hasičů Klára Ochmanová. Na koleje vyteklo odhadem 100 až 350 tun benzenu už bezprostředně po havárii.

Požár vlakové cisterny v Hustopečích nad Bečvou
Při nehodě bylo poškozeno 15 ze 17 cisteren. Každá převážela 60 tun benzenu. Hasiči se shodují, že šlo o největší dosud popsanou mimořádnou událost s benzenem v Evropě - a dost možná i na světě. Zásah v místě nehody trvá už 80 dní a jeho konec zatím není v dohledu.

Animace nehody vlaku v Hustopečí nad Bečvou
Hasiči na síti X v pondělí popsali svůj postup při zásahu. Vysvětlovali například, proč při hašení použili primárně vodu a pěnu jen minimálně: „V chemičkách se k hašení benzenu používají pěnotvorné roztoky, jenže ty obsahují tenzidy. Ty snižují povrchové napětí vody a zvyšují rozpustnost benzenu. Vzniká emulze, která může do půdy vnikat rychleji a snáz a pronikne i do spodních vod. Proto jsme pěnu použili jen omezeně,“ uvádí.

Využití vody a pěnidla při požáru cisteren s benzenem

Využití vody a pěnidla při požáru cisteren s benzenem