Do Česka se přesouvají rodiny mafiánských bossů z postsovětských zemí, varuje policie

„Pozorován je přesun členů postsovětských kriminálních struktur a rodinných příslušníků kriminálních autorit, který může vyústit v posílení trvalé přítomnosti ruskojazyčných kriminálních struktur v ČR, a to i v období po případném ukončení válečného konfliktu a návratu většiny válečných uprchlíků na území domovského státu,“ uvedli kriminalisté.

Postsovětské zločinecké organizace se totiž podle nich vyznačují vysokou vzájemnou koordinací a komunikací a mají velkou schopnost prosazovat se v podsvětí.

Policisté upozorňují, že i v roce 2023 se budou kriminální živly snažit zneužít ochotu lidí pomáhat uprchlíkům ke svému prospěchu. Budou přesouvat do států EU nejen sebe, ale také majetek. Nejistota s koncem války pak povede k postupnému začlenění mafiánů na nových místech.

„Vzhledem k očekávanému hospodářskému poklesu a pravděpodobnému snížení objemu finanční podpory pro válečné uprchlíky ze strany ČR nelze vyloučit, že by mohlo v roce 2023 začít docházet k vyššímu pracovnímu vykořisťování ukrajinských dělníků skrze pracovní agentury,“ napsali policisté ve výroční zprávě.

NCOZ se dotkla také kybernetické bezpečnosti. Během ukrajinsko-ruské války se podle detektivů vyprofilovaly prorusky smýšlející hackerské skupiny. Ty cílí na mediální instituce, banky a státní instituce. Díky působení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost „neměly útoky v některých případech požadované dopady“.

Centrála však zmínila dlouhodobé podfinancování kybernetické bezpečnosti ve státních institucích. Problém je pak anonymní prostředí internetu a nízká ochota zahraničních policejních orgánů při sdílení informací o možných rizicích.

Po odeznění dopadů koronavirové pandemie se podle NCOZ začala loni kriminalita vracet na obvyklou úroveň.

Centrála loni otevřela 84 nových kauz. Zahájila 67 stíhání, ve kterých obvinila 246 lidí a 34 firem. V 71 případech podala státním zástupcům návrh na obžalobu, a to na 311 lidí a 32 firem. O rok dříve přibylo 76 nových stíhání a 66 návrhů na obžalobu. NCOZ také v loňském roce zajistila majetek v hodnotě kolem 2,82 miliardy korun, předloni to byly zhruba dvě miliardy.

Největší loňské případy NCOZ se podle výroční zprávy týkaly korupce, manipulace s veřejnými zakázkami či zneužívání politického postavení k obohacení a machinacím. Ředitel centrály Jiří Mazánek zmínil například kauzu veřejných zakázek pražského dopravního podniku známou pod názvem Dozimetr či případ údajného korupčního jednání při přidělování městských bytů a privatizaci bytových domů v Brně.

Mezi nové fenomény zařadil Mazánek kriminalitu spojenou s životním prostředím. „Příkladem je případ veřejné zakázky na likvidaci styrenových smol, kdy ke zlikvidování nebezpečných materiálů nedošlo a sudy s obsahem styrenu byly neoprávněně uloženy na skládce,“ uvedl. Připomněl tak rozsáhlou kauzu kolem skládky firmy Celio v Litvínově.

V oblasti finanční kriminality pokračuje podle NCOZ nárůst investičních podvodů. Stejně jako v předchozích letech jsou tyto podvody velmi rozsáhlé, mají stovky až tisíce poškozených a policisté při nich zajistí desítky až stovky milionů korun. Množství případů narostlo zejména v období let 2020 až 2022 v důsledku vysoké inflace a také zvýšené motivace lidí zhodnotit své peníze.