Článek
Jenže teď se ukázalo, že Stanislav N. svému slibu, že udělá za svou bohatou kriminální minulostí tlustou čáru a po zbytek života se bude chovat slušně, nedostál. Podle zjištění Novinek neplní soudem uložené podmínky, za kterých opustil bránu věznice ještě před odsezením posledního trestu.
Přestal spolupracovat s probační službou a zmizel. Soud proto na konci srpna vydal příkaz k jeho zatčení. „Po dotyčném stále pátráme,“ potvrdila policejní mluvčí Dagmar Mifková.
První opletačky se zákonem měl Stanislav N. už jako teenager. Od té doby se trestní rejstřík zaplnil dalšími třiadvaceti záznamy. Šlo především o zlodějiny. Poslední trest si měl odpykávat až do roku 2027.
Předčasně na svobodu se chtěl muž dostat podle svých slov hlavně kvůli tomu, aby byl nablízku nemocné matce, které je 90 let a trpí Alzheimerovou chorobou. „Mám k ní velmi silný citový vztah, neboť mě podporovala v době, kdy jsem páchal trestnou činnost, a vždy mi podala pomocnou ruku. Rád bych jí alespoň částečně vrátil to, co do mě celý život vkládala,“ uvedl odsouzený muž během prvního slyšení předloni na podzim před plzeňským okresním soudem.
Ten jeho žádosti o podmíněné propuštění vyhověl. Vyzdvihl především to, že se za mřížemi chová příkladným způsobem. „Po celou dobu výkonu trestu pracuje, má celou řadu kázeňských odměn a nikdy nebyl trestán za porušení vězeňského řádu,“ konstatovala tehdy soudkyně. Vzala také v úvahu záruku, kterou za Němce poskytla jeho rodina, a dala mu tím šanci zapojit se do normálního života.
„Především sestra odsouzeného mu nabídla bydlení a práci údržbáře v mateřské školce, kterou vede. Je přesvědčena o tom, že může bratrovi poskytnout veškeré zázemí a možnost, aby se mohl věnovat matce, a současně ho odtrhnout od špatné společnosti,“ dodala soudkyně.
Jenže Krajský soud v Plzni rozhodnutí okresního soudu o podmíněném propuštění zrušil. Zdůvodnil to tím, že Stanislav N. je mnohonásobný a nenapravitelný recidivista a že od něj nelze v budoucnu očekávat vedení řádného života. Poukázal mimo jiné na to, že po každém propuštění z výkonu trestu vydržel na svobodě jen chvíli.
Zastal se ho Ústavní soud
Recidivista se následně obrátil na Ústavní soud, který jeho stížnosti vyhověl a rozhodnutí krajského soudu zrušil. „Jeho závěry jednoznačně upřednostňují trestní minulost odsouzeného a bagatelizují skutečnosti, které nasvědčují tomu, že se odsouzený vskutku upřímně snaží o zahájení nové etapy svého života. Na rozdíl od minulosti má poprvé zajištěno sociální, rodinné a pracovní zázemí pro život na svobodě,“ stojí v rozhodnutí Ústavního soudu, který zároveň upozornil na to, že paušální odkaz na trestní minulost odsouzeného nemůže vyloučit podmíněné propuštění, a to ani v případě, že se jedná o chronického recidivistu.
Jenže úvahy Ústavního soudu nepřiměly změnit názor krajského soudu, který i napodruhé Stanislava N. z kriminálu nepustil. Verdikt tak opětovně zrušil Ústavní soud a přístup krajského soudu označil za formalistický. „Zcela se vyhnul zhodnocení aktuální situace odsouzeného, zejména jeho zvýšené motivace zůstat na svobodě a poskytnout péči vážně nemocné matce. Ve svém rozhodnutí se opírá o trestní minulost odsouzeného, aniž se dostatečně vypořádal s aktuálně existujícími okolnostmi, jež mohou představovat pozitivní motivaci, aby v budoucnu nepáchal trestnou činnost,“ konstatoval Ústavní soud. Krajský soud tak nakonec Stanislava N. podmíněně propustil z vězení loni v prosinci.
