Hlavní obsah

Bezdomovci a drogy v ulicích. Co se stane, když radnice přitvrdí

Více strážníků, přísnější kontroly nebo rušení kontaktních center. Radnice se snaží dostat drogy a problémy spojené s bezdomovectvím z ulic. Jenže tvrdší postup může situaci pouze přesunout jinam. Odborníci Novinkám popsali, co skutečně pomáhá a kde možnosti měst končí.

Foto: Městská policie Ústí nad Labem, Novinky

Nepořádek po bezdomovcích u obchodu Norma na Severní Terase v Ústí nad Labem.

Článek

Vyklidit problémové místo ještě neznamená problém vyřešit. Podle odborníků mohou policejní zásahy přinést rychlé uklidnění situace, bez dostupných sociálních a adiktologických služeb však jejich účinek bývá omezený.

„Jednostranná represe na ulici sama o sobě nepomůže. Bez dalších služeb a opatření přesune problém jinam,“ upozornil Novinky adiktolog Viktor Mravčík.

Problém se přesune jinam

Mravčík mluví o takzvaném balónovém efektu. Když město zatlačí na otevřenou drogovou scénu v jedné lokalitě, může se objevit v jiné. Uživatelé drog navíc mohou ztratit kontakt s terénními pracovníky.

To neznamená, že by strážníci neměli zasahovat. Je ale nutné jejich práci propojit s prevencí a pomocí lidem se závislostí.

Podobně to vidí Česká asociace streetwork (ČAS). Její mluvčí Jan Louženský upozorňuje, že pokuty lidem v krajní chudobě často jen prohlubují problémy. Nemají je totiž z čeho zaplatit.

Být bez domova není přestupek

„Veřejný prostor patří všem bez ohledu na jejich sociální status nebo příjmovou situaci,“ připomněl Louženský. Samotná přítomnost člověka bez domova na ulici není důvodem k zásahu. Strážníci mohou řešit konkrétní protiprávní jednání, nikoli někoho vykázat jen kvůli tomu, že nemá kde bydlet.

„Očekávat, že město dokáže lidi bez domova či lidi se závislostí dostat z veřejného prostoru, je nerealistické a představuje to nebezpečnou iluzi,“ dodal Louženský.

Praha už o některá centra přišla

Odborníci varují také před omezováním služeb pro uživatele drog. „Neplatí, že služby přitahují nebo vytvářejí problém. To je častý omyl, který pomáhající služby stigmatizuje,“ uvedl Mravčík.

Kontaktní centra zajišťují například výměnu a sběr injekčních stříkaček, testování na infekční nemoci nebo zprostředkování léčby. Jejich dostupnost tak podle něj pomáhá i veřejnému zdraví.

Na konkrétní příklady upozornil Louženský. V lednu 2023 muselo po výpovědi nájmu opustit prostory v Mahenově ulici na Praze 5 kontaktní centrum organizace Progressive. Ta následně posílila terénní služby.

Změny se letos dotkly také pomoci lidem bez domova. Denní centrum v pražských Nuslích přestalo v září po několika měsících provozu přijímat klienty a přešlo na terénní formu. Už v dubnu skončilo centrum Armády spásy v holešovické Tusarově ulici. Organizace otevřela náhradní zázemí v Troji.

Bez bydlení to nepůjde

Terénní pracovníci, denní centra či noclehárny podle Louženského pomáhají lidem přežít na ulici. K ukončení bezdomovectví ale nestačí. „Bezdomovectví reálně ukončí pouze bydlení,“ zdůraznil.

Pomoci má zákon o podpoře bydlení. Ministerstvo pro místní rozvoj Novinkám sdělilo, že počítá s bezplatným poradenstvím i asistencí při získání a udržení bytu, například s řešením dluhů či hospodařením.

„Klíčová je spolupráce sociálních a bytových odborů obcí, poskytovatelů sociálních služeb a dalších pronajímatelů,“ uvedla mluvčí ministerstva Veronika Lukášová.

Jak poznat úspěch?

Ani počet policejních zásahů nebo přestupků nemusí ukazovat, zda se situace skutečně zlepšuje. Vyšší čísla mohou být jen důsledkem častějších kontrol. „Neexistuje jeden indikátor, jeden údaj, který by byl sám o sobě vypovídající,“ upozornil Mravčík.

Podle Louženského je potřeba sledovat také to, kolika lidem se podařilo zajistit stabilní bydlení a zda fungují služby snižující zdravotní a sociální rizika. Méně lidí na ulici totiž nemusí znamenat méně lidí v nouzi. Rozhodující je, zda město dokáže vedle veřejného pořádku řešit i příčiny problémů.

Výběr článků

Načítám