Článek
Teď je pátý rok války. Země i lidé, kteří svou decimovanou vlast neopustili, melou z posledního. Alespoň tady na východě, kde druhým rokem žiju.
Jednotky TCK, takzvaní myslivci, kteří zde každý den v ulicích doslova loví muže, jsou spolu s ruskými okupanty po zásluze nejnenáviděnější skupinou a odpadem společnosti. Vyskakují z neoznačených automobilů s kuklami přes obličej, ozbrojení, napadají nic netušící otce od rodin, kteří vedou své děti třeba do obchodu, bijí je a odvlékají za přihlížení šokovaných kolemjdoucích.
Hlasy, které tento postup hájily s odůvodněním, že armáda se doplňovat musí, téměř utichly. Ukrajinci se čím dál hlasitěji ptají, zda je možné bojovat za demokracii jejím popíráním? A pokud ano, čím se pak bude Ukrajina lišit od tyranského Ruska?
