Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Vztah k Tchaj-wanu, český prubířský kámen

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Kdo by byl řekl, že se po více než půlstoletí vrátí slova Jana Wericha? „O maličkostech, jako co s penězi, které vydělám, kam na dovolenou, rozhoduje moje žena, ale ty opravdu velké, zásadní věci, třeba jaký je náš vztah k Tchaj-wanu, to řeším já.“ Tehdy to byla legrace. Dnes se ale vztah k Tchaj-wanu opravdu stal velkou, zásadní věcí.

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Probíhá návštěva předsedy Senátu Miloše Vystrčila a senátní a podnikatelské delegace na tomto ostrově, který se nechce podvolit obrovskému sousedovi, Číně. Druhý nejvyšší ústavní činitel udělal z této cesty odmítnutí české připodělanosti, kterou vůči Číně a Rusku pěstuje první nejvyšší ústavní činitel a jeho široké okolí. Do prezidenta šťouchl. Ten si takové zacházení dávno zasloužil:

„Hned na začátku svého vstupu do politiky jsem sám sobě přísahal, že již nikdy nebudu pasivní a rezignovaný, že nikdy nepřipustím, abychom třeba někdy bez boje o svobodu přišli, a že, a to je pro dnešní den důležité, nikdy neposlechnu a nepřijmu za své žádné doporučení, i kdyby bylo od těch nejvyšších a nejmocnějších (třeba i od samotného prezidenta), nepřijmu doporučení, které by oslabovalo naši nezávislost, suverenitu a svébytnost a poškozovalo svobodu a demokracii kdekoliv na světě,“ řekl Vystrčil.

Nakonec musel pronést příslušná slova i premiér Andrej Babiš. Tlak okolností byl příliš velký a on nemá hlavu tak zakleslou v čínském chomoutu jako Miloš Zeman, i když ho zároveň Čína drží za choulostivé místo. Jenže podle Agrofertu drží jen zlehounka. Komentář čínského ministra zahraničí, že Vystrčil zaplatí vysokou cenu za svou cestu na Tchaj-wan, byl nemístný a nepatřičný, uvedl Babiš. Trochu slabota, když vezmeme v úvahu hulvátský tón čínské strany, ale lepší tohle než vytrvalé mlčení hradního fíkusu.

Přesto je tu opět starý známý pocit: Babišovi nelze věřit. Prubířský kámen vztahu k Tchaj-wanu není v tom, že řeknu pár slov, když mi nic jiného v této situaci nezbývá. Musí k tomu patřit příslušné jednání. Co v tomto směru víme o Babišovi?

Že parlament je žvanírna. Že pravda a láska mají jít do p..i. A že z tendru o Dukovanech nevyřadí autoritářskou zemi, čímž vytváří ohrožení národní bezpečnosti: „Experti říkají, že Čína chce těmito způsoby získávat informace a Rusko se snaží vše rozvracet. Ale to pro nás není podstatné. Jsme svrchovaná země, chováme se k těmto zemím úplně standardně jako všichni ostatní.“

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Občas se neovládne a vykoukne pravá tvář autoritáře jako teď na Bledu. S těmito způsoby místo na Tchaj-wan patří do Číny.

Reklama

Výběr článků

Načítám