Očima Saši Mitrofanova: V partě

Chci poděkovat čtenářkám a čtenářům, kteří za roky naší dálkové, ale v mnoha případech osobní komunikace vytvořili partu naladěnou na stejnou vlnovou délku.

Ne že bych měl v plánu publicistiku sám od sebe pověsit na hřebík, sil zatím mám dost a zdraví mi slouží, ale ruku na srdce, když z odpadní jímky stále dokola cosi bublají trollové anebo stvoření, která do vínku dostala zlobu a agresi, přichází myšlenka, jestli to mám zapotřebí. Vždyť se na to můžu vykašlat, spokojeně pobírat důchod a spolu s řadou občanů nadávat na Fialovu vládu, ne?

Musím se ale přiznat, že jsem zažil řadu překvapení, kdy jsem z reakcí lidí pochopil, že z nějakého důvodu o moje úvahy mají zájem. Vyplývá to především z osobních setkání s dříve neznámými čtenářkami a čtenáři. Ať už na ulici, na besedách, nebo na dalších akcích, kde se scházejí lidé.

U těch besed se zastavím. Za dlouhé roky to byly desítky výjezdů po celé republice. A ponaučení: lidé, obzvláště v regionech postižených poválečným odsunem a následně zabydlených specifickým kontingentem, přicházejí, aby se cítili jako mezi svými, když všední život jim tento pocit často neposkytuje. Aby alespoň na ty dvě tři hodiny byli v partě. Klobouk dolů před houževnatými organizátory kulturního života obzvláště ve zmíněných končinách.

Denně se pak setkávám s lidmi na Twitteru, kde jich sleduje můj účet na 150 000. Kdo patří k této partě, ví, že spolu diskutujeme, někdy ostře, jindy klidněji. Obsáhlejší debaty pak vedeme na mém kanálu na Telegramu.

Ve vášnivých výměnách názorů pod mýma Očima rozumní lidé pravidelně rozdávají rány vyslancům omezenosti. Skláním se před vytrvalostí těchto hrdých žen a mužů.

Z Twitteru také vzešla parta osobních přátel, se kterými se vídáme pravidelně v nějaké dobré hospodě, a je to pro mě vždycky náboj dobré nálady na další týdny.

Zamyslel jsem se, co nás všechny v této velké partě sbližuje. Není to věk ani dosažené vzdělání, společenské zařazení ani životní styl. Jsou to tři věci. Za prvé každý umí něco tak dobře, že se může cítit jako samostatná osobnost, která nepotřebuje žádného řídícího mudrce, který je nad jeho chápání. Za druhé se všichni štítí užvaněných parazitů. Za třetí se rádi zasmějeme.

Mějte se, parto.