Článek
Podíval jsem se. Spatřil jsem menší paní kolem padesátky. Ulízané vlasy neurčité barvy, pracovní plášť, který určitě pamatoval nejen svoje, ale i její mládí, ve tváři zaťatý výraz a v ruce několikapatrový jídlonosič (anebo mě paměť klame a bylo to jen několik nádob v jedné tašce).
Tázavě jsem se podíval na kolegu. „Ta je, viď?“ tvářil se, jako kdyby šlo o místní pamětihodnost, na kterou byl lokálně patrioticky hrdý. „Tu tady každej zná.“ Stále jsem nechápal proč, takže musel vylíčit tuto osobu podrobněji.
Z jeho vyprávění vyplynulo, že Anča je široko daleko známá tím, že ukrutně šetří. „Vidíš to množství čvochů, co nese (čvoch bylo hovorové označení jídla, které se prodávalo ve škodovácké kantýně)? Tím krmí celou rodinu už strašně dlouho. Všechno kupujou jenom ve výprodeji a její starej chodí vybírat popelnice, páč říká, že tam blbci házej spoustu dobrejch věcí, který stačí jenom malinko vopravit a budou sloužit rodině eště roky.“
„Zato bydlí v pěkným domku,“ dodal kolega smutně. Bylo na něm vidět, že není, už kvůli lásce k plzni, zdaleka tak shánčlivý, a já věděl, že bydlí ve skromném podnikovém bytě.
Když jsem o nějakých deset let později začal zblízka poznávat svět polistopadové české politiky, pochopil jsem, jak svým způsobem poctivá byla shánčlivá Anča. Defilovali totiž přede mnou čekatelé na politické funkce, po kterých toužili právě proto, aby nemuseli šetřit.
Jenže každá mince má dvě strany. Anča byla taková, protože usoudila, že za komunistů na politickou funkci nemá šanci. Její pomyslní synové a dcery za demokratů zkoušeli postup mezi papaláše ostošest a leckdy velmi úspěšně.
V té době jsem poznal mimořádně příjemného, milého a zdvořilého mladíka, který rychle stoupal po politickém žebříku. Od rodičů měl vštípeno, že se nejdříve musí nadřít, ale až bude mít odpracováno a postoupí hodně vysoko, bude mít nárok na pořádné žrádlo, jak říkával starý Homolka.
Stal se nakonec ministrem vnitra, pak premiérem, následně však musel politiku opustit, ale své miliony příliš nevyužil, onemocněl a umřel hodně předčasně. Ale mohu dosvědčit, že se do svých výšin skutečně vypracoval.
Čas letí, frčí inovace. Dnešní synové a dcery shánčlivé Anči shromáždění především v hnutí vedeném guruem všech papalášů si dělají nárok na užívání luxusních bytů za hubičku a na další žrádlo, aniž by se na politickém poli extra nadřeli.
Jsou skvrny, které nelze vyčistit bez porušení podstaty látky©.