Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Předtucha občanské války

2:33
2:33

Poslechněte si tento článek

Jurij Ševčuk (68) je pro myslící Rusy totéž, čím byl kdysi pro myslící Čechy Jaromír Nohavica. Ševčuk je léta frontmanem skupiny DDT. V roce 1989 vydal píseň s názvem Předtucha občanské války.

Foto: David Neff, Novinky

Alexandr Mitrofanov

Článek

Byla v  mimo jiné taková slova:

Když národnost

Hlasuje pro krev,

Když osamělost

Spálí vše do základů,

Když slovo „víra“

Je jako nůž

Když je ve vzduchu toto všechno, pak:

... v sychravém ránu

Pod plotem ležící lidský odpad

Ti vyřezává na hrudi

Předtuchu občanské války

Měl pravdu. Občanská válka v Rusku, která podle názoru spisovatele Michaila Šolochova neskončila v roce 1922, ale trvá věčně, vzplanula v nové fázi. Má dnes formu zralého putinismu, kdy každý, kdo se straně a vládě znelíbí, končí v hrobě, v base či v emigraci.

Po domácím vítězství si Putin jako cíl stanovil rozpoutání chaosu a ideálně rovněž občanské války v každé zemi, kterou chce ovládnout hlasy tamních voličů, kteří zvolí politiky věrné Moskvě.

Nejblíže je k cíli momentálně v USA, kde Putinův přítel Donald Trump zkouší společnost, zda vydrží jeho ruské manýry, nebo zda se bude vzpouzet. V těchto dnech probíhá zkouška v Los Angeles. Trump zatím brzdit nehodlá.

Malý krůček kupředu udělal Putin v nedávných prezidentských volbách v Polsku. Příznivcům zvoleného prezidenta Karola Nawrockého ani v nejmenším nevadily informace o jeho minulém pasáctví, oklamání seniora kvůli získání jeho bytu, účast kandidáta v bitkách fotbalových ultras ani šňupání neznámé látky v přímém přenosu televizní debaty.

Proč? Na to odpovídá post kolegy novináře Petra Fischera na Instagramu o českém uvažování: „Budu volit Babiše,“ říká mi chlápek u stolu, konzumuje pivo od oběda. „Asi má dobrej program,“ držím small talk. „To mi je jedno, pane, hlavně to není nějakej profesor.“

V pondělí jsem v naší Bille na sídlišti u automatické pokladny postrádal obsluhu, která řeší různé technické zádrhele. Nakonec se objevila asi padesátiletá rázná žena a začala nadávat, že tady vůbec jsem, že je sama na osm pokladen a kdo to má furt dělat. „To mě nezajímá, jsem zákazník a vy jste tady pro mě,“ namítl jsem. „Jo takhle!“ vyhrkla. Praštila s tím, co měla v ruce, a s výkřikem: „Klidně si na mě stěžujte!“ utekla do služebních prostor.

Vsadím se, že kdyby měla jako agent 007 povolení zabíjet, bylo by po mně.

Koho asi půjde v říjnu tento nasejřený shluk volit? A v jaké podobě proběhne u nás občanská válka?

Chceme-li, aby zůstala v udržitelné rovině, nezbývá než hlasovat proti patronům téhle paní a pána u piva.

Související témata:

Výběr článků

Načítám