Článek
Viděl jsem inscenaci v Národním divadle s Václavem Postráneckým a Taťánou Medveckou a ve Švandově divadle s Kamilem Halbichem a Klárou Cibulkovou. Na tu druhou, v režii Janusze Klimszy, jsem šel dvakrát, tak jsem byl s pojetím a provedením spokojen.
Mají tam provdat slečnu Agátu a na konkurs se dostaví vícero potenciálních ženichů, pánové Podkolatov, Onučkin, Nenažraný, Žvanikin. Slečna váhá, neví, koho si má vybrat. A ve svém monologu na začátku druhého dějství říká:
„Kdyby se pod nos pana Podkolatova umístily rty pana Onučkina, k tomu by se přidalo trochu nevázanosti pana Žvanikina a zahustilo by se to statnou postavou pana Nenažraného, to bych si samozřejmě vybrala hned!“
Nakonec ale z ženitby sejde a přebíravá Agáta zůstane na ocet.
Její monolog se mi ale okamžitě připomene pokaždé, když vidím ve veřejném prostoru vyjádření voličů, kteří volit už vlastně nechtějí.
Proč nechtějí? Protože dát hlas formacím vedeným takovými hříčkami přírody jako Babiš, T. Okamura, Konečná apod. považuje takový volič za urážku své osobnostní úrovně. Jenže nehodlá pomoci ani opačnému pólu politické scény.
Tady má výčitky jiného charakteru. Zatímco výše zmínění politici jsou pro něj bytostně cizí, k aktérům demokratické scény má takový volič blíž a ochotně to přiznává. V čem je tedy problém? Podle všech dostupných projevů podobné pozice tkví v tom, že tito politici hájící demokratické principy nejsou dostatečně dobří pro to, aby jim popisovaný volič dal hlas.
Tu prý málo bojují proti korupci. Tu zas nezničili všechny výhonky pozůstalé po minulé vládě. Nebo že v řadách takto orientovaných stran jsou jedinci, se kterými by onen volič nejen nešel na pivo, ale ani ruku by jim nepodal. Nehledě na dlouhý seznam kroků a opatření, které by tento volič provedl, kdyby byl na místě současné vlády. A ona se na to vykašlala.
Nic z výše uvedeného nelze šmahem odstrčit jako neexistující. Naopak. To víte, kdyby povstala vláda, která bude účinně potírat korupci, k tomu by se přidala důkladná deagrofertizace a zahustilo by se to nepřítomností různých Blažků a Bendů, no by si takový volič samozřejmě vybral hned!
Ale v realitě nic takového možné není. Zato je hmatatelně skutečný jiný sekáč, který přešlapuje za dveřmi a těší se na to, jak mu přebíravé Agáty odemknou.