Článek
Bartoš před pár dny napsal: „Slovenské volby nám také ukázaly, že se liberální alternativa musí jasně a dobře profilovat, aby uspěla, a tuhle lekci si odnášíme i do Česka.“ Jasně a dobře se dá také chápat jako vocaď pocaď.
Neuplynulo však ani deset hodin a Piráti vztyčili černou vlajku anarchie. Ústecko Tožičku stáhnout odmítlo zde. Kdo je silnější, předsednictvo celé strany, nebo krajské předsednictvo? Vyjádření pirátských představitelů se rozcházejí. Uvidíme, jak dopadne tento šavlový tanec zde.
Ústecká krajská předsedkyně zdůvodňuje, proč je Tožička správný kandidát, takto: „Jsme přesvědčeni o tom, že mediální tlak a pokus o dehonestování osoby Tomáše Tožičky, který se celý život zasazuje o hájení lidských práv a boj proti xenofobii a rasismu, by neměly zvítězit nad zdravým kritickým uvažováním a záslužnou prací, kterou za sebou Tomáš za svůj dosavadní život nechal.“
Mě asi stálí čtenáři ukamenují, ale já si znovu posloužím citací, kterou nosím v hlavě přibližně půl století, ale která sedí na tento případ jako záď na hrnec:
„Všechno ovšem závisí na tom, jak pokrok chápeme. Ten se totiž dá nahlížet například tak, že se zničehonic objeví ta báječná »ale«: je to sice alkoholik, ale jinak skvělý odborník; jistě, nemrava, ale jaký je to kazatel; zloděj a podvodník, ale lepšího organizátora byste pohledali; možná je to opravdu vrah, ale uvažte, jak je disciplinovaný a oddaný... Nebo můžeme pokrok chápat jako proměnu všech v čestné a dobré lidi. Jedině za takového předpokladu se v budoucnu dožijeme doby, kdy se bude říkat: odborník je to samo sebou na slovo vzatý, ale jinak špína chlap, toho bez milosti poženeme…“
U Pirátů platí jiná kritéria, přinejmenším u jednoho krajského sdružení a pak u jednoho místopředsedy jiného krajského sdružení, který na protest pozměnil svou profilovou fotku na Facebooku. Je tam teď hákový kříž v Davidově hvězdě zde.
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.
Ta citace je z knihy Les (1966 – 1968 – 1972) Arkadije a Borise Strugackých. Takové jsem holt v mládí četl knížky a zformovaly mě na celý život. Piráti asi četli něco jiného. Ve světě pod jejich vedením bych žít nechtěl. Stačilo mi 32 let v jiném maglajzu.