Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Pěkně po pořádku

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Otravnost současné doby spočívá mimo jiné v tom, že si spousta lidí nedokáže představit, jaký bude další vývoj a co by tedy měli udělat, aby přiblížili konec nejistot. Nedělám si nárok na vytvoření prognózy. Lze se však pokusit o popsání její pravděpodobné varianty na základě faktů a trendů, které uvádí odborník. Takže to prosím berte jako predikci, která vyjít může, ale nemusí.

Foto: Milan Malíček, Právo

Alexandr Mitrofanov

Článek

V pátek 15. března byl Kremlem prohlášen za cizího agenta mezi jinými ekonom Igor Lipsic. Ve zdůvodnění úřady napsaly, že „volal po zesílení protiprávních akcí prováděných nepřátelskými zeměmi vůči RF, po předání ruských aktiv pro financování Ukrajiny a posílení jejího zbrojení“. Je to doktor ekonomických věd, dlouho působil v akademické sféře a má dvě státní vyznamenání. Není to tedy žádný no name.

Lipsic aktivně sděluje své názory ve veřejném prostoru. Nejkoncentrovanější jsou v tomto textu o budoucnosti ruské ekonomiky a celého Ruska. Zájemce o detailní zdůvodnění Lipsicových tezí odkazuji k tomuto podrobnému článku. Shrnu pouze ty teze.

Ruská ekonomika je letadlo se dvěma motory, civilním a vojenským. Vojenský teď pracuje na hranici svých možností. Civilní sotva táhne a může každou chvíli chcípnout. V mnoha vojenských podnicích, které pracují na tři směny, je strojový park ještě sovětský a je ve špatném stavu. Civilní odvětví ruské ekonomiky jsou v útlumu. Prudce klesá export. Peníze na válku a válečný průmysl stát zatím má, ale už krátí výdaje pro obyvatelstvo.

Tělo ruské ekonomiky se deformuje. Trup, což jsou vojenské podniky, roste na steroidech státních investic. Nohy, což je civilní ekonomika, slábnou a drží trup čím dále nespolehlivěji. Jakmile svaly přijdou o státní doping, začnou nesnesitelně bolet a ovlivní organismus, což je ruská ekonomika jako celek.

„Z toho tedy vyplývá jednoduchý závěr: chce-li Rusko, aby se tato nevyvážená hospodářská struktura nezřítila, musí válčit věčně. Anebo aspoň dokud budou peníze. Co se ale stane, až státu dojdou peníze a zároveň stát už nebude mít kde krást, protože byznys a obyvatelstvo úplně zchudnou, toť otázka s nádechem děsu,“ uzavírá Lipsic.

Kdyby se to stalo, začne další etapa ruských dějin a vztah demokratického světa k této věčně problematické části zeměkoule by se řešil podle okolností. Vraťme se však k tomu, co předpovídá ruský ekonom. Pěkně po pořádku: když Západ vydrží několik let, nepřestane zásobovat Ukrajinu zbraněmi, zapomene na jakékoli usmiřování s ruským režimem a naopak mu sdělí, že na jeho případné útoky přijdou odvetné rány, je tady šance, že se Putinův režim zhroutí do sebe.

Reklama

Výběr článků

Načítám