Článek
S tím by už snad souhlasil i čirý pragmatik, pro kterého je aura něco šarlatánského. Lidé prostě vyzařují informace o sobě. Záleží jen na přijímači, jinými slovy na jiném člověku, aby tyto signály dokázal dešifrovat. Toto nadání není v populaci rozprostřeno rovnoměrně. Nestejně přiděluje příroda i schopnost vnímat svět v širším horizontu než špička vlastního nosu nebo hranice obce, ve které jedinec bydlí.
Tento zdánlivě teoretický úvod je však pro mě – a vím, že zdaleka nejenom pro mě – denní praktickou realitou. Na intenzitu komunikace s okolním světem především v podobě výměny názorů s lidmi ať přímo, tváří v tvář, nebo online si stěžovat opravdu nemůžu. Ani na nedostatek materiálu ke klasifikaci spoludiskutujících.
Kdybych se čistě pracovně vrátil k pojmu aura, mohl bych si s ním pomoci pro označení jednotlivých pozic z hlediska vnímání okolního světa. Nejjednodušší je jednobarevná aura. V našich končinách bývá rudá a hnědá. Jednobarevnost je vždy propojena s nekritickou podřízeností malířům používajícím jen jednu barvu záměrně, protože se takto lépe dosahuje vláda nad štětci.
Pak jsou aury otevřené pro různost barev. Ochota vědět víc tady je, ale z nějakých důvodů chybělo pochopení, že doopravdy a velmi vážně hrozí brzké zalití plátna výhradně rudou anebo hnědou nebo jejich koktejlem. Tito lidé ale dostali do vínku schopnost vlastního vývoje a rychle předchozí nedodělky opravili či opravují.
A pak potkávám jedince, kterým v podstatě nelze vytknout vůbec nic. Kromě role, kterou brzy sehrají v životě jiných spoluobčanů. Jde o obyvatele malých bublin, v nichž se cítí dobře, a ruku na srdce bojí se vykročit za jejich hranice. Když se denně seznamuji s tím, co si o životě kolem sebe myslí, dostávám stále nové důkazy, že mnozí spoluobčané nejenže netuší, co se v republice a ve světě odehrává a k čemu může tento vývoj dospět, ale nic vědět ani nechtějí.
V podzimních volbách zde bude pokus vychrstnout na Česko kýbl rudé, hnědé a koblihové. Výsledkem má být nová normalizace na maďarsko-slovenský způsob s pozvolným přechodem k ruskému ovládnutí republiky, bude-li Trump stále v kremelském deliriu.
Toto je zlomový bod dalšího vývoje. Všechno ostatní jsou detaily. Když převládne záření těch jednodušších nebo lhostejných, bude tady politický Černobyl.