Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Voliči v naději, politici v pokušení a Piráti v kontrastu – Patrik Nacher

Novinky, Patrik Nacher

Zejména Piráti a Praha sobě se před volbami, ale i po volbách prezentovali jako zásadní změna. Samozřejmě mínili změnu k lepšímu. Odhlédnu teď od toho, že u některých jde tak trochu o protimluv či o jistý druh schizofrenie. Vždyť v současné koalici, která se tak ráda vymezuje vůči té předchozí, sedí dva radní z minulého období, kteří řídili město celé čtyři roky, čímž se vlastně vymezují (a z hlediska volebního výsledku i celkem úspěšně) sami vůči sobě. No prostě zábava.

Foto: archiv P. Nachera

Patrik Nacher

Článek

Pojďme ale od slov k měřitelným a ověřitelným činům. Zejména Piráti dnes porušují téměř vše, co kdy kritizovali, a v praxi naplňují opak toho, o čem tak rádi teoretizovali.

Téma kumulace funkcí. Podívejme se na složení Rady města. Sedí tam radní i náměstci, kteří jsou zároveň starostové nebo radní na městských částech. Nebylo právě toto předmětem kritiky, že kromě kumulace funkcí jde o střet zájmů při upřednostňování své městské části? A například Jan Čižinský, byť v Radě nesedí, stihne být poslancem, starostou Prahy 7, zastupitelem HMP a předsedou zastupitelského klubu. Klobouk dolů.

Téma trafiky. Na magistrátu je nyní nejvíce uvolněných (placených) předsedů výborů za posledních dvacet let. Dokonce, a to tu ještě nebylo, je uvolněná funkce i místopředsedy výboru. A Piráti? S těmi to ani nehne, jde prý o koaliční kompromis.

Téma výběrová řízení na personální obsazení. Už dva ředitelé městských firem byli jmenováni bez výběrového řízení (Dopravní podnik, PVS). Reakce z koalice? Ticho po pěšině. Nutno uznat, že se to Pirátům nelíbilo, zároveň ovšem zdůvodnili, že s tím nemohou nic dělat, neboť to měl v gesci koaliční partner, což bylo ale v minulosti právě od nich několikrát kritizováno, pokud tímto způsobem argumentovala primátorka Krnáčová.

Téma transparentnost. Jako takový ilustrativní příklad lze uvést schválení programu na únorové zastupitelstvo, kdy se tak stalo narychlo a poněkud tajuplně svolanou Radou, a to pouhou hodinu před jeho konáním.

Téma vztah k opozici. Z nějakých 14 bodů navržených námi jako opozicí pro jednání zastupitelstva prošel pouze jeden jediný.

Téma zahraničních cest. Nejde ani tak o to, jestli jela manželka, partnerka nebo kdo ještě, ale o určitý symbol, že se Piráti rozhodli cestovat do takových destinací už takhle brzy. Čekal bych, že první rok se budou naplno věnovat agendě v Praze, a až si to všechno takříkajíc sedne, nejprve v rámci otevřenosti a profesionálního přístupu představí plán zahraničních cest za účelem navázání mezinárodní spolupráce a hledání inspirace pro řešení některých pražských problémů.

Téma nominace do statutárních orgánů. Aktuálně tady máme kauzu odvolávání členů dozorčí rady Pražské plynárenské, kteří zastupují zaměstnance, a jejich nahrazení politickými nominanty. Není snad většího kontrastu mezi tím, co Piráti hlásali v minulosti a co se nyní chystají udělat. Oni postavili svou politiku na tom, že politici do statutárních orgánů nepatří, jakkoliv by byli odborníky. Nyní chtějí odvolat zástupce zaměstnanců, kteří jednak nejsou výsledkem politických nominací a jednak jsou neoddiskutovatelně odborníky se zkušenostmi v branži a v dané společnosti pracují 14, 27 a 31 let. Z toho pak logicky plyne, že se nejedná o zaměstnance, kteří by byli spojeni s minulým vedením Prahy nebo současným vedením firmy.

Piráti se pak při vysvětlování do toho začali zamotávat. Dohoda v koalici prý zněla, že se sníží počet členů dozorčí rady o tři, aby se ušetřilo. A jako z udělání to mají být právě zástupci zaměstnanců. Tak jak to tedy je? Buď platí teze, že se má snížit počet členů dozorčí rady, aby město ušetřilo peníze. Fajn. Proč by ale mělo jít o zaměstnance, a ne o politické nominanty? U všech politických subjektů bych to tak nějak pochopil, ale u Pirátů je to překvapivé. Nebo chtěli Piráti další místa v dozorčí radě a vzhledem k nedohodě v koalici byli zaměstnanci první na ráně, a to s přihlédnutím k tomu, že Pražská plynárenská nemá více než 500 zaměstnanců, což je hranice, od které se odvíjí zákonná povinnost obsadit třetinu dozorčí rady zástupci zaměstnanců.

Zkrátka obojí platit dohromady nemůže. Jak to nakonec dopadne, nevím, ale co vím jistě, je, že tyto veřejné hádky nepomáhají fungující městské firmě na vysoce konkurenčním a dravém trhu, která jako jediná posílá Praze miliardu na dividendách.

Heiko Maas

Maas je německý politik za Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD), od března 2018 je spolkovým ministrem zahraničí ve čtvrté vládě kancléřky Angely Merkelové.

Vystudoval práva na Sárské univerzitě. V roce 1996 byl zvolen do sárského parlamentu. V letech 1998 až 1999 v něm vykonával funkci ministra životního prostředí, energetiky a dopravy.

V roce 2009 vedl SPD do celostátních voleb. Strana pod ním ale dosáhla nejhoršího výsledku v historii, když ji volilo 24,5 procenta lidí. Za SPD v letech 2010 a 2012 kandidoval také na post německého prezidenta.

Po federálních volbách v roce 2013 se SPD dohodla na koalici s CDU/CSU. V prosinci téhož roku se Maas stal v kabinetu kancléřky Angely Merkelové ministrem spravedlnosti a ochrany spotřebitele, kterým byl až do loňského března, kdy se stal ministrem zahraničních věcí. Zároveň opustil své místo v sárském parlamentu.

Suma sumárum. Změna ve vedení Prahy opravdu nastala, z dosavadních zkušeností to je ale, podle mého názoru, změna spíše k horšímu.

Reklama

Výběr článků

Načítám