Hlavní obsah
KOMENTÁŘ: Stačí 400 tisíc lidí na Letné? Kdepak - Petr Šabata
Traduje se, že s vládami pohnou demonstrace, kterých se účastní 3,5 procenta obyvatel. Což v Česku znamená asi 385 tisíc lidí, a v neděli jich na pražské Letné demonstrovalo na 400 tisíc. Další tisíce korzovaly na Národní při výročí 17. listopadu a dříve protestovaly na Staroměstském náměstí v Praze i v jiných městech. Takže co?

Petr Šabata
Takže nic. Je pravda, že politoložka Erica Chenowethová z Harvardovy univerzity dospěla po analýze 323 protestů ve světě z let 1900 až 2006 k závěru, že uspěly všechny, jichž se v okamžiku největšího vzepětí zúčastnilo aspoň zmíněných 3,5 procenta obyvatel.
Ale pozor. Chenowethová nezkoumala protivládní protesty v parlamentních demokraciích, ale občanská hnutí, jejichž cílem byla změna politického režimu. A také upozornila, že 3,5 procenta není univerzální zákon a jistota, ale že pro úspěch občanských protestů je třeba splnit i další podmínky. Pozdější výzkumy pak ukázaly i výjimky z tohoto pravidla.
Ano, takřka 800 tisíc lidí na Letné v listopadu 1989 výrazně přispělo ke svržení komunistického režimu. Ale pozoruhodné závěry výzkumu Chenowethové lze využít pro demokratické země jen velmi volně.
Takže mají pravdu Andrej Babiš (ANO), Tomio Okamura (SPD) a další vládní politici, že nemusí nic měnit, protože dostali mandát ve volbách a plní, co slíbili svým voličům?
Ani tak to není. Čtyři sta tisíc lidí na Letné nezpochybňovalo výsledky voleb, tedy ani právo koaliční většiny vládnout a prosazovat program. Jen hlasitě protestovali proti tomu, jakým způsobem a jaké důležité společenské věci hodlá kabinet měnit. Voliči nerozhodli o tom, že se má zásadní změna ve financování veřejnoprávních médií prosazovat amatérskými návrhy ministra kultury, bez řádné debaty a na sílu ve sněmovně ve 4:36 ráno.
Nerozhodli ani o tom, že Okamura má být předsedou Poslanecké sněmovny – jen že má být poslancem. A šéf SPD stejně jako dalších 107 koaličních poslanců slíbil na svou čest, že svůj mandát bude vykonávat „v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Všeho lidu, nejen svých voličů.
Ti také nezavázali vládu, aby ve světě nejvíce nebezpečném od roku 1989 hrubě podceňovala národní obranu a aby za ni byl zodpovědný Jaromír Zůna, loutka vedená Okamurou, který podkuřuje Rusku. Tedy zemi, jež chce Česko dostat pryč z NATO. V zájmu všeho lidu?
O ničem z toho voliči nerozhodli a je zcela legitimní proti všem těmto a dalším protiobčanským a protičeským vládním krokům protestovat.
Samotné pravidlo 3,5 procenta tedy demokracii nezachrání. Politoložka Chenowethová upozorňovala, že počet nespokojených lidí je důležitý, ale stejně tak vytrvalost, zastoupení různých občanských skupin, dobrá organizace a formulování požadavků. To vše má pak větší vliv na veřejnou debatu a působí na politické instituce. Ty jsou v demokracii rozhodující.
Takže? Hlavním číselným údajem pro dnešní nespokojenost nejsou 3,5 procenta, ale tři roky – tedy čas do řádných sněmovních voleb. Začátek je nadějeplný.
Postranní panel
Reklama
Reklama