Článek
Ještě před volbami Klempíř říkal, že na veřejnoprávní média se sahat nebude. Jakmile Motoristé vstoupili do vlády, otočili, protože koaliční partneři to viděli jinak.
Otázku statutu televize a rozhlasu a jejich úkoly i financování měl řešit nový zákon. Ministerstvo kultury jeho návrh ušilo horkou jehlou. Kritizovala ho nejen opozice, ale i vládní strany v čele s ministryní financí Alenou Schillerovou, protože nebylo jasné, z jaké rozpočtové kapitoly by se nově státní média měla platit.
Ministerstvo kultury dostalo asi 440 připomínek. Klempíř říkal, že už je vypořádal, protože mnohé se opakují. Do návrhu je plánoval začlenit. To už neudělá.
Návrh zákona, který by nově definoval úlohu veřejnoprávních médií, potopil premiér. Jako bytostný populista naslouchající davu si nemohl nevšimnout, že vyvolal bouři nevole občanů. Opozice, která slibovala obstrukce, by si na trhání tohoto paskvilu smlsla. Protože i část koaličních poslanců k němu měla velké výhrady, Babiš rozhodl, že se projednávat nebude a že se změní jen způsob financování.
Klempíř pak trapně vysvětloval, že ze strany ČT, ČRo, ale i celé řady dalších míst nebyla žádná vůle ke změně stávajících mediálních zákonů a vytvoření zákona nového.
Zvláštní je, že si toho při sledování toho, odkud vítr fouká, nevšiml. Udělal ze sebe šaška. Ne Jengibarovova smutného klauna, kterému se nic nedaří a lze ho litovat, nýbrž trapného šaška. Jeho vstup do politiky se ukazuje jako osudová chyba. Kdyby do ní nešel, nikdo by se už nevrtal v jeho minulosti a donášení StB. Mohl dál vystupovat s JAR, užívat si pódia a působit na něm efektně znuděně, což si mohl jako spoluzakladatel kapely přicházející s provokativními texty dovolit.
Klempířův neúspěch však dopadá i na Motoristy, kteří chtěli dozírat na to, aby nebyla Babišova vláda rozhazovačná, a slibovali, že ho „pohlídají“. Místo toho s nimi premiér bezohledně zametá a Motoristé dělají, co chce on.
Babiš je hezky využil. Zjistil, že občanům nestačí jen to, aby Česká televize dál vysílala StarDance a Peče celá země, ale přejí si mít veřejnoprávní média. To se v zemi, která zažila protesty proti Bobovizi, tak nějak dalo čekat. Nový zákon smetl ze stolu a mizerná předloha mu to usnadnila. Teď může vypadat jako správný putinovský car, který v případě potřeby umí zasáhnout a napravit chyby svých nezdárných podřízených.
Změnou financování stejně dostane televizi a rozhlas do větší závislosti, protože se budou platit z rozpočtu. Potřeba hájit veřejnoprávní média proto není nyní menší, protože všichni víme od Václava Klause, že o peníze jde vždy až v první řadě. Ti, co si myslí, že ušetří, když nově nebudou muset platit poplatky, by si měli uvědomit, že to není pravda. Sice nebudou platit přímo poplatky, ale provoz obou institucí bude stejně hrazen z jejich peněz, jen prostřednictvím daní, takže vláda bude mít na veřejnoprávní média silnější páku.