Článek
Zejména vyjádření k otázce ceny paliv připomínala nápadně chaos se zvládáním covidu, kdy se ministři zdravotnictví střídali jako na běžícím pásu a každý přicházel s trošku odlišnou taktikou. Ani se nestačilo ověřit jestli je lepší než ta předchozí, protože ani nebyl čas ji prověřit. Jan Blatný odešel dřív, než se mohlo ukázat, jestli jeho PES, což byl systém vyhodnocování rizika covidu, funguje nebo ne. Když se měla opatření zpřísnit, tak se místo toho zjemnila kritéria.
Ve čtvrtek premiér oznámil, že se budou každý den stanovovat maximální ceny paliv na následující den, omezí se marže pumpařů a sníží i spotřební daň. Oznámil to ani ne týden poté, co říkal, že zastropování cen a snížení marží nic nevyřeší, protože problém je jinde.
Problém je skutečně jinde – v Hormuzském průlivu – a my s ním těžko něco uděláme, když to nedokáží Spojené státy. Když však Babiš slyšel, jak si lidi stěžují na vysoké ceny u pump, tak napřed připustil omezení marží a nakonec se budou stanovovat maximální ceny. Vždy na další den, aby se náhodou někomu nezkrátily žíly a bylo vidět, že vláda maká.
Babiš se přitom chová jak slon v porcelánu. Dotaz ohledně našeho zapojení do iniciativy britského premiéra Keira Starmera ohledně snah otevřít Hormuzský průliv, Babiš zesměšnil odpovědí: „Že bysme tam poslali letadlovou loď?“ Oznámil, že si počká jak se to všechno vyvine a řekl, že neví co bychom na summitu dělali.
Nakonec se ukázalo, že se čeští zástupci jednání zúčastnili, i když žádnou letadlovou loď nemáme. Tu ostatně nemá většina zúčastněných zemí. Jenomže Babišovi jde hlavně o to, aby udržel ČR co nejdál od všech válek, protože on a jeho voliči nemají války rádi.
To je i na kocourkovské moc. Přitom tady nejde o něco nečekaného, jak v případě covidu. Palivové krize jsou ve světě celkem běžné. Poslední nás zasáhla před čtyřmi lety po ruském útoku na Ukrajinu, takže Babiš mohl vědět, jak postupovat a nemít z ostudy kabát.
Připočíst je k tomu potřeba i to, jak premiér před cestou do Paříže popíral, že by měl jednat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o Ukrajině. To si prý vymyslel francouzský velvyslanec v Praze. Jenomže ono to stálo i v oficiálním programu. Asi ho zapomněli panu premiérovi přečíst, nebo se zrovna upnul na něco jiného, co by mohlo zaujmout potenciální voliče – tedy na emisní povolenky - že všechno ostatní pustil ze zřetele.
U současné vlády na sebe poutají pozornost především radikální vyjádření motoristů, kdy ministr zahraničí nemíní nechat jet prezidenta na summit NATO. Prý tam nechce člena opozice. Prezident je sice bezpartijní, ale Macinka se řídí heslem, kdo nejde s námi, jde proti nám.
Momentálně kraluje ministr kultury, kterému vadilo, že ho jeho předchůdce Martin Baxa řešil, tak ho „vyřešil“ - odvolal ho z dozorčí rady Pražského jara. Zřejmě si u svého hloupého vejšplechtu, který zní jak od kovaných kádrováků KSČ, neuvědomil, že už nepíše texty pro JAR, kde ho takto vyřešili už loni.
Je však potřeba si uvědomit, kdo je premiérem, který si má jako správný kohout udělat v hejnu pořádek. Pokud to neudělá, padá to na něj. Babiš se rád vydává za manažera, i když zlí jazykové tvrdí, že dělá hlavně micromanagement. Nyní ale působí spíš jako princ. Princ chaosu. Pokud vůbec vnímá, co se děje.
