Článek
Právě před rokem se tehdy ještě vládní politici rozjeli na dovolené. S doznívající bitcoinovou aférou v zádech na šest neděl odložili transparenty hlásající, že „Teď jde o všechno“. Lidé mají v létě jiné starosti než politiku, není vhodné je zatěžovat agitací, vysvětloval to Petr Fiala.
Stejnou myšlenku razila i ODS Mirka Topolánka v létě 2009. Tehdy olemovala cestu do Chorvatska billboardy svlékajícími stranické lídry postupně do plavek pod heslem „Tady nás pusťte k vodě“. Podzimní volby se však nekonaly po zásahu Ústavního soudu a zda měla kampaň vliv na výsledek těch z května 2010, se už nedozvíme.
Fialovi se teorie o letní politické přestávce loni každopádně nezhodnotila. Měsíc po prázdninách obdrželi odpočatí zástupci koalice Spolu volební prohru.
Předáci ANO a SPD, jimž preference vloni v létě dopřávaly mnohem větší důvod ke klidu, mezitím nepřetržitě brázdili republiku s kontaktní kampaní. Objížděli regiony, pořádali setkání s voliči, byli aktivní na sociálních sítích. Na historickém výsledku babišovců se jejich permanentní kampaň rozhodně projevila.
Nic naplat, prázdninová letargie tradičních stran nastupuje také letos. Všímají si jí i jejich podporovatelé, z nichž téměř polovina hodnotí práci opozice jako vyloženě špatnou.
Z vládního tábora přitom přichází jedna nahrávka na smeč za druhou. Prohraný spor s prezidentem o účast na summitu NATO. Vynucená otočka o sto osmdesát stupňů v bezpečnostní politice. Půlroční vládnutí, které Babiš nerušeně prezentuje jako přehlídku úspěchů, ačkoli ho charakterizuje též chaos v několika resortech, konec expertních týmů, rozvolňování rozpočtových pravidel nebo snaha o ovládnutí úředníků.
Většinu opozičních výstupů tvoří glosování vládních kroků na tiskovkách, případně v televizních debatách se stálým okruhem diváků. V kontrastu k Babišově hyperaktivitě, k frekvenci jeho zahraničních cest, ať už s jakýmkoli výsledkem, a výroků jakkoli protichůdných, působí tábor tradičních stran defenzivně.
Přitom už z kraje roku obsazování ministerských křesel provázely demonstrace. V dubnu opozice slibovala „peklo“ kvůli záměru převést veřejnoprávní média do ekonomického područí státu. Teď nejspíš čeká, až přijde řada na spacáky ve Sněmovně, kdy už bude na vše kromě obstrukcí pozdě.
Premiérovy instinkty správně odhalily nebezpečnějšího soupeře v prezidentovi. Kterého se spojováním s opozicí snaží poškodit. Být Petr Pavel nečitelný jako její představitelé, byl by i on pro vládu neškodný.
Také letos čekají Česko volby, v nichž vedle městských a obecních samospráv půjde i o třetinu Senátu. Bez viditelných tváří a stejné urputnosti, s níž obsazuje prostor Babiš, si jeho oponenti budou nosit protestní spací pytle brzy i tam.