Článek
Očkovat budou lékaři, takže padá Kubkova námitka, že by to měli dělat jen oni a ve zdravotnických zařízeních, aby se mohly hned řešit případné problémy. Ty totiž nastávají tak vzácně, že je to pověstné hledání chlupu v maltě. Nevím, že by po očkování nastala někdy tak prudká reakce, že by záchranka v tomto výjimečném případě nestihla přijet.
Umožnit očkování v lékárně je dobrý nápad. Nechat se očkovat proti chřipce bohužel není záležitost na půl hodiny. Svému praktikovi musíte dát najevo zájem, aby objednal patřičné množství vakcín. Pak vám sestra oznámí, pokud na to nezapomene, kdy byste měl přijít, a domluvíte si s ní termín, který vám nemusí úplně vyhovovat. Navíc se může stát, že se mezitím nachladíte, což znamená odklad. A může se stát, že potom už očkování nedostanete, protože praktik neobjedná více vakcín, než by spotřeboval, a tu vaši dal mezitím někomu jinému.
Abyste byli motivovaní, tak vám možná vaše zdravotní pojišťovna na očkování proti chřipce přispěje. O příspěvek si však musíte žádat, takže zaplatíte plnou cenu a pak dostanete peníze zpět, místo abyste logicky zaplatil méně, což by ušetřilo čas všem.
Lidem, kteří mají zájem se nechat očkovat proti chřipce, se hloupě házejí pod nohy nejrůznější klacíky překážek, které od toho odrazují. Ani pilotní systém není úplně nízkoprahový, musíte se předem objednat. Optimální by bylo, kdyby člověk mohl v hodiny vyhrazené pro očkování přijít, i kdyby si pak musel chvíli počkat.
Očkování proti chřipce je přitom v zájmu státu. Chřipka je vážná nemoc a ročně na ni umírají desítky lidí, přičemž 1500 lidí umírá v souvislosti s chřipkou, která jim zhoršila jejich jinou nemoc. Očkování je navíc pro zdravotnictví finančně výhodné, protože je levnější, než na kolik přijde léčba. Podle toho by také měla vypadat jeho dostupnost.
Smutné je, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, který je velkým zastáncem očkování, v tomto směru neudělal více. Jestliže zájemci o očkování proti chřipce je nemají naservírované na zlatém podnose, tak ti, kteří si uvědomují nebezpečí covidu, to mají ještě těžší. Kde jsou doby velkých očkovacích středisek. Mnozí praktici o tomto očkování navzdory starším Kubkovým slovům, že jsou připraveni očkování proti covidu převzít, řeknou zájemcům, že oni proti covidu neočkují.
Pro ně je to ještě složitější než s organizováním očkování proti chřipce. Musejí na jeden den sehnat pět šest zájemců, protože balení vakcíny je pro právě pro tento počet lidí a otevřené se musí spotřebovat. Loni jsem se tak musel objednat do střediska, kam jsem musel jet 45 minut, protože míst, kde se očkovalo proti covidu ve vhodném čase, bylo jako šafránu, a to žiju ve stověžaté matce měst.
Kampaně na očkování moc nezabírají, přesvědčit odpůrce vakcín, aby se nechali očkovat, nejde. Pokud se se zvýší jeho dostupnost, mohla by stoupnout proočkovanost. To je nejen v zájmu lidí, jimž se to musí vysvětlit, žádné očkování nechrání stoprocentně a to proti chřipce už vůbec ne.
Čím více však bude očkovaných, tím méně se bude chřipka šířit. Stát se tedy musí snažit, aby očkování bylo co nejdostupnější i pro lidi, kteří se prostě rozhodnou se nechat píchnout a nechtějí se někam objednávat, něco plánovat.
Pokud to není v moci lékařských zařízení a lékařů, tak by pan Kubek měl sklapnout podpatky a mlčet, protože z jeho slov je patrné, že mu jde hlavně o to, aby lékaři nepřišli o nějaký úkon, který mohou účtovat zdravotní pojišťovně.
