Článek
Všechno se děje ve spěchu hnaném touhou pořádně si Vánoce užít, když jsou to pro nás největší svátky, a dohnat, co jsme za celý rok neudělali. U stolu se mají přece všichni sejít, a pokud to nejde na Štědrý večer, tak na Boží hod nebo Štěpána. Je potřeba navštívit co nejvíce příbuzných. I těch, které jinak nemusíme, protože se s nimi stejně pohádáme, mají totiž jiný názor na výchovu dětí nebo na politiku. Možná se zajde na půlnoční, aby byly Vánoce tak, jak mají být, i když jinak se kostelu všichni vyhýbají.
Hlavně se však nesmí zapomenout nakoupit všem dárky. Z dávání dárků se stal fetiš, k čemuž přispívají obchodníci, kteří chtějí v předvánočním čase co nejvíc vydělat.
Ale o tom Vánoce opravdu nejsou. Sejít se sice všichni mají a každý má radost, když něco dostane, ale pro křesťany by to měla být hlavně radost z narození Ježíše a pro většinu ostatních připomenutí, že se rok láme. Že je sice ještě zima, ale odporně krátké dny se už zase začínají prodlužovat. Je krátce po slunovratu, což bylo vždy významné datum.
I když je to těžké, je fajn si zkusit aspoň trochu prožít atmosféru Vánoc, které přicházejí po zklidnění adventu. A těšit se, že my skutečně můžeme slavit Vánoce v klidu a míru, i když o nějakých tisíc kilometrů vedle padají lidem už tři roky na hlavu rakety a bomby. To nám ukazuje, že mír není samozřejmostí. Jsou lidé, kteří v něm nežijí, kteří se ani s tím nesnesitelným synem nemohou sejít. Protože padl. Padl kvůli tomu, že si někdo usmyslel rozšířit impérium.
Nejen pro válečné vdovy však nejsou Vánoce radostné. Jsou také lidé, kteří je nemají s kým slavit. Jejich blízcí už odešli, nebo na ně zapomínají. Pro ně je těžké žít v uměle pěstovaném kultu, jak mají vypadat správné Vánoce, protože oni je takové mít nemohou. Není taky dobré nutit své okolí slavit Vánoce tak, jak si myslíme, že by to mělo být. Teenager by je možná raději trávil se svou první láskou, než aby jel k otravné tetičce, která v něm pořád vidí desetiletého kluka. Dostane další svetr, který si nikdy neoblékne. Stejně tak by s někým jiným chtěli být ti, kteří zůstávají ve vztahu ze setrvačnosti, z lítosti vůči partnerovi nebo kvůli dětem, aby jim nepokazili dětství.
Z poklidných Vánoc je třeba se těšit, dokud to je možné, protože Ukrajina je varovným příkladem, jak snadno se může situace zvrtnout. Proto není taky dobré podlehnout teroru konvencí, aby to byly ty nejúžasnější Vánoce, což může často končit špatně, a najít si čas i pro sebe a pro ty skutečně blízké.