KOMENTÁŘ: Motoristovo tažení na Hrad - Alex Švamberk

Už vyjádření v SMS typu „stačí jeden podpis“, „může získat klid, když já budu mít Turka na MŽP“ a „pokud neudělá nic, důsledky ho velice překvapí (a nejen jeho)“ nebo „pak už bojovat nebude mít s kým ani čím“ nebo „jsem odhodlán udělat maximalistické kroky až do posledního možného detailu“ působí jak z hodně špatného mafiánského filmu balkánské provenience. Když někdo operuje se spojením „čas vyprší ve středu“, působí to jako vydírání, i když si premiér myslí opak.

Tyto formulace, zejména pak ta otřepaná fráze o pálení mostů, která spíše patří do milostných dramat z červené knihovny, by byly k smíchu, kdyby nešlo o tlak na hlavu státu ve snaze získat větší moc.

Když se komunikace dostala na světlo světa, Macinka přešel do otevřeného útoku. Místo nějakých tichých zákulisních dohod, kde budou jako mafiánští kumpáni společně prosazovat prozápadní politiku a očůrají SPD, se pustil do boje s Petrem Pavlem.

Pohrozil, že Marku Ruttemu řekne, že prezident jedná za hranicí české ústavy, a tak ho nemá zvát na alianční summit. To je nejen vyhrožování, ale především poškozování dobrého jména České republiky v zahraničí a zatěžování generálního tajemníka NATO žabomyšími spory jen kvůli tomu, že Petr Pavel nechce jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí.

Macinka ztratil trpělivost. Premiér Andrej Babiš kvůli nejmenování Turka nemíní podat kompetenční žalobu na hlavu státu, protože ví, že s prezidentem potřebuje udržovat korektní vztahy. Můžeme spekulovat, proč předseda Motoristů sobě bojuje jako lev za Turka a jakému tlaku čelí on sám. Jestli se chová jako Mirek Dušín a nechce se vykašlat na kamaráda, který Motoristy sobě vytáhl do Poslanecké sněmovny, nebo mu v Bratrstvu kočičí pracky Turek dává najevo, že chce víc, když se vzdal křesla europoslance a s tím spojeného nadstandardního platu.

Macinkovi nedošlo, že zvolená forma textových zpráv je notně za hranou, protože si nechatuje s kumpány z mokré čtvrtě, ale píše poradci prezidenta. Dokonce zpochybnil roli Ústavního soudu, u kterého by kompetenční žaloba skončila. On už přece ví, že prezident překročil své pravomoci.

Ukazuje se, že Motoristé sobě porušují nejen pravidla silničního provozu, když se jejich přední zástupce žene po dálnici dost přes dvě stě kilometrů za hodinu. Nedodržují moc žádná pravidla, Turkovy excesy s náhodou se zvedající pravačkou atd. ani není potřeba připomínat.

Další postava Motoristů sobě, dlouholetý člen JAR Ota Klempíř, zase donášel na kamarády a známé StB, což zrovna nesvědčí o jeho charakteru.

Kdo měl pocit, že Motoristé sobě jsou potřebnou štikou v rybníku, a dal jim hlas, dnes aby si trhal vlasy na hlavě, pokud tam tedy nějaké má. Ze slibů nezbylo skoro nic. Mluvili o rozpočtové odpovědnosti, jak budou škrtat výdaje, ale proti návrhu Aleny Schillerové se tvrdě nepostavili. Klempíř také sliboval, jak bude hájit veřejnoprávní statut televize a rozhlasu, a hned navrhl změnu financování ČT i ČRo, jak si to přáli Andrej Babiš a Tomio Okamura, aby je nikdo moc nemohl kritizovat. To se bude hodit i Motoristům sobě. Sliby voličům odvál vítr, hlavně, že dostali dost hlasů a jsou nejen ve Sněmovně, ale i ve vládě a mohou se řídit názvem strany (vedení) Motoristů sobě.

I za potoky zelené krve je vidět osobní zájem Macinkova kamaráda, kterému vadí CHKO Podyjí, neboť tam má oboru. Nově zřízené ministerstvo pro sport, prevenci a zdraví je jako na míru ušité dalšímu Motoristovi sobě Borisu Šťastnému. Národní sportovní agentura se však nezrušila, i když vznikla právě proto, že sport své ministerstvo nemá, což je další důkaz, jak si někteří Motoristé sobě představují škrtání výdajů.

Macinka by ovšem neměl zapomenout, jak v jednom notoricky známém filmu skončil mafián „Psí dečka“, když si vzal příliš velké sousto a rozhodl se ovládnout Chicago. Babiš může dospět k závěru, že tohle hašteření mu neprospívá, a bude hledat jiné řešení. Těžko asi získá podporu pro svou menšinovou vládu, ale v předčasných volbách by zřejmě mnozí voliči Motoristů dali hlas někomu jinému.