Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Lazebnictví, sport a další rozvolnění versus realita - Thomas Kulidakis

Je smutné, když tolik očekávané rozvolnění frustruje a deprimuje na první dobrou, protože ti, kteří ho plánují, zdají se odtržení od reality. Naštěstí tentokrát nepřevážilo byrokratické pravidlo, že jednou rozhodnuté se nemůže změnit, protože by se instituce zesměšnila.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Thomas Kulidakis

Článek

Poučení se naštěstí zhmotnilo na Twitteru v příspěvku ministra zdravotnictví Petra Arenbergera. Vzal zpět původní plán, podle nějž by k návštěvě lazebnictví bylo potřeba mít test z certifikovaného odběrového místa. Antigenní test i PCR test by návštěvu služeb notně prodražil a prakticky zkomplikoval rébusem, jak sladit termín kupříkladu v kadeřnictví a odběru, aby se dodržely lhůty.

Nový návrh, že bude možné uznat i testy ze zaměstnání nebo školy, je přece jen schůdnější. Není to ideál, ale v době koronaviru nabyla na významu známá pravda – hlavní je zdraví a radujme se i z mála. Úpravou pravidel je méně pravděpodobné, že bude pokračovat veřejné tajemství nelegálních, ale častých návštěv lazebníků, zajišťujících, že lidé nevypadají jako máničky a postavy Indiánů z Vinnetoua, když chtějí mít jiný střih.

Při radování se z mála je možné také zmínit možnost navštěvovat sportovní utkání. Deset procent kapacity sice není moc, ale je to lepší než nic, protože co naplat, sport bez fanoušků je nejen smutná podívaná, ale trudná zkušenost i pro samotné sportovce. Akorát i v tomto případě se klidně mohou uznávat testy z práce a školy. Ještě ale je potřeba vyřešit kupříkladu OSVČ, mladé lidi školou nepovinné, nepracující, apod.

Obecně platí, že když už k naplánovanému rozvolňování přidáme možnost chodit kupříkladu do ZOO a cestovat mezi okresy, situace se zlepšuje. Přičtěme i počet nově nakažených, hospitalizovaných a umírajících. Jeví se vše životně radostněji a blýská se na lepší časy. Když už slunce dobré nálady nesvítí, je alespoň polojasno.

Je zbytečné se v tomto ohledu dohadovat, jestli za zlepšení může fakt, že když bylo ještě nedávno běžně patnáct a více tisíc nakažených denně, tak už musí být společnost značně promořená a velký zbytek naočkovaný, nebo přísný lockdown, který je do značné míry jen na papíře.

Lidé se totiž jaksi rozvolňují sami. Důležité je, že začíná být lépe a s pokračujícím očkováním snad i bude. Rozvolňování se ale musí dít s rozumem, ohledem na realitu a jeho autoři by měli hodně chodit inkognito mezi lidi.

Čím víc se bude lišit realita a rozhodnutí dělané v kancelářích podle a jen pouze epidemiologických teorií bez přihlédnutí k sociologickým, psychologickým a ekonomickým aspektům, tím spíše se ztratí i poslední zbytek důvěry, že ti u kormidla vědí, jakou posádku mají na lodi, kudy loď pluje a že vědí, kam ji chtějí směřovat. Toho se týká také požadavek na shromažďování údajů občanů, kteří předložili test, aby se mohli nechat obsloužit.

Osobní jedinečné údaje jsou chráněné zákonem. Na dohledávání většího počtu běžných českých jmen typu Novák, Černý, Bílý, Novotný, apod., aby si hygiena najala detektiva kvality Sherlocka Holmese nebo Hercula Poirota. Nebo si rovnou zamluvila čas nové špionážní družice, kterou do kosmu právě poslali spojenci z USA. Jestli by nebylo lepší ve správnou chvíli konstatovat, že lidí, kteří měli covid, a očkovaných je už tolik, že se může otevírat opatrně, ale jistě, protože kdo se neshromáždí v kadeřnictví, shromáždí se v parku, u řeky, kdekoliv.

Je na čase, aby se také začalo mluvit o statistice. Jestliže očkování brání vážnému průběhu a lidé, kteří covid-19 prodělali, mají často protilátky, zdali se nedívat opravdu především na nemocnice. Pokud se budou věčně počítat jen lidé, kteří mají virus, ale přitom nijak vážný průběh, tak se k předkoronavirovému světu snad nevrátíme nikdy.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám