Článek
V tomto ohledu byl poučný poslední vývoj v podání Kypru, Slovinska a baltských států. Na zvýšení počtu nakažených v České republice zareagovaly promptním faktickým znemožněním příjezdu občanů České republiky na své území. Když při vší úctě vynecháme zmíněné Pobaltí, kam asi většina lidí v létě nemíří, zbývá případová studie směrem jihovýchodní pláže.
Slovinci nejdříve zavedli nutnou karanténu pro návštěvníky z České republiky, aby ji následně zrušili stejně jako povinné testy. Teď už stačí jen čestné prohlášení, že turista nepobýval v Moravskoslezském kraji. Slovinské úřady si dané tvrzení nemají příliš jak ověřit, takže se v podstatě nic zas tak zvláštního neděje. Hraje se na svědomí jednotlivce.
Mnohem důležitější je věc principiální. Některé státy si nenechají jen tak vysvětlit, že ohnisko nákazy je lokální, a používají metodiku průměrného počtu nakažených na sto tisíc obyvatel. Jakmile přesáhne magické číslo šestnáct, je to záminka pro oheň na střeše. Naštěstí pro mořechtivé cestující slovinská vláda vyslyšela argumentaci českého kabinetu, který po vzoru Švédska zdůraznil lokálnost nákazy.
Lublaň ale jasně ukázala, podobně jako Nikósie, že o nějakém koordinovaném postupu v rámci Evropské unie je možné nechat si jen zdát. Když se nějaká vláda rozhodne, tak prostě volný pohyb omezí a basta. Není třeba ani zdůrazňovat, jak moc velká je to rána snu federalistů o evropském jednotném státu nebo alespoň akční koalici zemí využívajících výhody z rozsahu.
Stejně jako v migrační krizi a předtím v krizi finanční se i v krizi koronavirové ukázalo, že ve slavné unii asi neslyšeli o třech prutech knížete Svatopluka. A pokud ano, z morálního poučení o síle jednoty si nic nevzali. Přitom podobné pověsti a rčení je možné najít i v zahraničí. Pokud se ale i tak někdo rozhodne cestovat mimo hranice České republiky jinak než prstem po mapě, měl by dbát na patřičnou přípravu.
Tak například z hlediska nebezpečí nákazy koronavirem se pořád nejlépe jeví jihovýchodní Evropa. Chorvatskem počínaje, Bulharskem a Řeckem konče. Tomu také odpovídá zájem, který hlásí cestovky a letecké společnosti. Prý mají vyprodaných už devadesát procent kapacit. Ted ještě stačí zájezdy a lety nerušit.
Kdo jezdí na vlastní pěst, měl by vědět, že nejbezpečněji je v rámci Evropské unie. Pokud se dostane do problémů, má práva jako občan dané země a nemusí platit hříšné příplatky za volání a mobilní internet v zahraničí. Mimo unii, například v Albánii nebo Severní Makedonii může cestovatel uvíznout velmi snadno. Do Řecka se momentálně nedostane.
Thomas Kulidakis
Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.
V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.
Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.
Balkánské země jsou závislé na turismu, takže si pořádně rozmyslí zavírat před námi hranice. Odměnou za odvahu cestovat mohou být poloprázdné pláže a památky, což se týká v podstatě všech tradičních destinací. Na Balkáně se sice koronavirus zase vzmáhá, ale hlavní ohniska jsou také lokální. Především hlavní města, nikoli turistické destinace. Celkově je zatím ale letní sezona hop, nebo trop.