Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Izraelofobie – Alexander Tomský

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nemám rád slovo fobie, už delší dobu se totiž zneužívá, xenofobie se stala nadávkou pro osoby, jež kritizují masovou imigraci, a označení islamofobie mělo za úkol zarazit kritiku islámu, přestože ani v tomto případě nejde o žádnou psychickou neurózu. Avšak zuřivé obviňování Izraele, který zápasí o přežití a usiluje o likvidaci islamistických pogromistů v Gaze, má všechny znaky hysterie, která v novém hávu nahradila tradiční antisemitismus.

Foto: archiv A. Tomského

Alexander Tomský

Článek

Podstatou kritiky není starost o Palestince, ale nenávist vůči Židům, která je univerzální. Je to jediné etnikum považované za metafyzické zlo. Jak si všiml po 2. světové válce George Orwell, všeobecné zděšení nad hrůzami nacistických továren na smrt přimělo západní politiky, aby každý sebemenší projev protižidovského předsudku postavili mimo diskusi. „Antisemitismus sice do podzemí zahnali, ale válka démonizaci Židů zvýšila, ačkoli málokdo by se k tomu přiznal, a vzdělanci si to prostě zakázali.“

Tabu však nevydrželo totální vítězství miniaturního Izraele nad arabskými armádami v roce 1967. Po šokující a ponižující porážce svých spojenců, ztrátě své prestiže a výzbroje za miliardy rozpoutali Sověti celosvětovou kampaň o židovském spiknutí, koloniálním osadnictví Židů v Palestině a novém americko-židovském imperialismu. Neváhali použít stará antisemitská klišé o nadřazenosti Židů, světovém spiknutí a v arabštině šířit podvrh carské Ochranky Protokoly sionských mudrců. Tenkrát ještě měli komunisté na západní levici vliv a podařilo se jim zasít zlovolné sémě, a tak se hnědý rasismus přetavil do levicové izraelofobie. Orwell si postěžoval, že „anglická inteligence přebírá kuchyňské umění z Francie a názory z Moskvy.“

Posedlost Izraelem má svůj vývoj. Jakkoli to vypadá absurdně, po likvidaci jihoafrického rasistického apartheidu (1994) si levicoví aktivisté na univerzitách udělali z Izraele nový terč pro boj s rasismem a zároveň začali pronásledovat své židovské kolegy. Britská unie studentů zakázala židovské spolky. V primitivním progresivistickém náhledu na svět, byť v jiném významu, hraje rasa klíčovou roli stejně jako u nacistů. Běloši jsou rasisté a Židé jsou bílí, byť ve skutečnosti většina Izraelců pochází z arabských zemí a někteří dokonce z Afriky.

Sionistický zápas o přežití pronásledovaného národa, jenž se opět etabloval ve své zemi, je považován za stejné koloniální zlo jako úsilí Burů o segregaci. Antisemitské teorie jsou věčné, neustále mutují a nabývají nových forem. Středověký náboženský anti-judaismus šovinisté předělali na rasismus a Sověti vymyslili imperiální sionisty. Dnešní levice považuje Židy za nacisty a porovnává Izrael s třetí říší. Každá nová verze prastaré nenávisti obsahuje nějaké pomluvy z těch zaniklých.

Západ pohltila vlna nevraživosti vůči Židům, jaká nemá v dějinách obdoby. V severní Americe jsou útoky na židovské žáky a studenty zcela běžné. Vůdce demokratické většiny v americkém Senátu Chuck Schumer nedávno vyjádřil obavu, aby nebyl Izrael považován za vyvrhele mezi národy, a týdeník The Economist spekuloval, kdy bude Izrael osamělý a bez podpory.

Čtěme Bibli, už před třemi tisíci lety prorok Balaám prohlásil: „Hle, lid, jenž o samotě bydlí, jenž se nepočítá mezi národy.“ (kniha Numeri 23,9)

Hitler Židy ještě neporazil, ale od vzniku Izraele umírají za svůj národ a marně čekají, kdy ta vražedná nenávist vůči nim opadne.

Reklama

Výběr článků

Načítám