Článek
Jedním důvodem je, že ukazuje selhání ústeckého soudu. Ten Novákovi v případě jiného znásilnění s podobným scénářem, kdy se oběti naštěstí podařilo po dni utéci, umožnil zmírnit trest na podmínku. Krajský soud porušil zákon. Pouhé konstatování však nestačí. Toto se nesmí opakovat.
Případ ze Siřemi však především odhaluje neuvěřitelnou lhostejnost spolupachatelů, kteří se tři měsíce podíleli na věznění mladé ženy. Té Novák v prosinci roku 2024 slíbil ubytování, jenomže ji omámil, unesl a tři měsíce ji neuvěřitelně brutálně týral, bičoval ji a mučil proudem do genitálií, k tomu ji ještě přidušoval potravinářskou fólií. Jak se ukázalo, podobné praktiky uplatňoval přes nesouhlas dvou svých partnerek a skoro je zabil. Jednu málem oběsil, druhou utopil, když ji nutil k orálnímu sexu pod vodou.
Když byl jako řidič kamionu na cestách, vězněnou oběť měli na starosti tehdejší Novákova partnerka, její dcera a přítel její dcery. Dál ji zamykali a dávali jídlo v miskách pro psa. Hájili se, že se Nováka báli. Jeho partnerka zřejmě byla taky submisivní, ale skutečnost, že nikdo z těchto tří lidí nezasáhl, je otřesná. Pro všechny bylo přijatelné, že se vězní člověk. Někoho věznit nebo brutálně týrat musí být obecně neakceptovatelné a každý by měl zasáhnout. Pokud se tak neděje, stala se někde ve společnosti chyba, žádný člověk nemůže být něčí hračkou, na které si lze ukájet své choutky.
Vyšetření ukázalo, že Novák je sadista. Logicky si vybíral submisivní ženy, které leccos strpí. Přesto je šokující, jak dlouho mohl Novák plnit své touhy a týrat ženy. Jednu mučil už v roce 2015. Málem ji oběsil. Pokud by nevydržela stát na špičkách, napíchla by se rozkrokem na hák. Další partnerku skoro utopil, když ji nutil pod vodou k orálnímu sexu. Dobrovolně to nedělaly, ale na to ohled nebral.
Lze chápat, že se ani jedna z nich nechlubila tím, co prožila. Spíš se styděly. Že by však žádná nikomu nic neřekla? Většina by si asi pomyslela, že ženy jednaly hloupě. Pokud to někdo věděl, neměl si to nechat pro sebe, i když nemusí mít zrovna v lásce policii. Těm ženám šlo o život. Řídit se heslem „nehas, co tě nepálí“, je chyba. Nikdo neví, kdo bude příští obětí. Zneužité ženy by měly mít v takových případech kam se obrátit a vědět o tom.
Proti podobnému násilí na ženách, ale nejen na nich, je potřeba zasáhnout a nastavit normy tak, aby bylo naprosto nepřijatelné. To by měl být nejen úkol státu, ale chopit by se toho měly organizace hájící práva žen. Pokud někomu přechylují jméno, může mu to být nepříjemné, ale není to nebezpečné. Stejně tak nikoho neubude, když ho budou třeba v MHD očumovat, i když je to nechutné. Ale pokud se někdo stane obětí brutálního, sexuálně motivovaného násilí, je to tragédie. Podstatné je, aby ženy nebyly vnímány jako objekty pro fyzické uspokojení.
Jsou tu však ještě další aspekty. Způsoby, jimiž pachatel mučil ženy, nápadně připomínají ty, které se objevují v sadistickém pornu. Nejenže mohlo sloužit jako inspirace pro technické provedení. Protože je veřejně přístupné, vyvolává to dojem, že podobné praktiky jsou přece normální, tak proč k nim nesáhnout. Je otázkou, zda by sadistické porno mělo být veřejně přístupné. U porna se zdrogovanými a opilými (i v případě, že je to předstírané) se regulace povedla.
Nutné je varovat a ne adorovat extrémní porno a jeho „hvězdy“. V době, kdy se absurdně nade vše cení co nejsilnější zážitek, se taky mohou objevit lidé, kteří si to chtějí vyzkoušet nejen na straně mučitele, ale i oběti. Jenomže „vyzkoušet“ si být zneužívaná je extrémně rizikové a mělo by se na to dostatečně upozorňovat. „Zážitek“ může být mimořádně traumatizující a bolestivý.
Obecně je pak nutné bojovat s veškerým násilím, které představuje velký problém u dnešních teenagerů. Musí platit, že bijec není borec a sadista už vůbec ne - může být velmi nebezpečný.
