Článek
Před summitem se zdálo, že americký prezident Donald Trump přijímá argument evropských států, že nejprve je nutné dosáhnout příměří a teprve poté jednat. Během rozhovorů však Trump evidentně změnil postoj. Na své sociální síti pak oznámil, že jeho cílem je plnohodnotná mírová dohoda, kterou považuje za důležitější než prosté příměří. Není jasné, proč tento obrat nastal. Trump si asi myslí, že může Putinovi věřit.
Evropa naopak realisticky trvá na příměří jako prvním kroku. Zastavilo by válečné zločiny páchané Rusy nepřetržitě od února 2022 na ukrajinském civilním obyvatelstvu. Evropané vycházejí z toho, že nejrychlejší a nejpraktičtější cestou k ukončení bojů je konflikt zmrazit podobně jako v létě 1953 na Korejském poloostrově. Očekávání, že s Putinem lze uzavřít plnohodnotnou mírovou smlouvu, je buď iluzorní, nebo je součástí ruské hybridní války. Skutečný mírová smlouva s Putinem by v současné situaci připadala v úvahu jen tehdy, pokud by spojenci donutili Ukrajinu ke kapitulaci, tedy k souhlasu s anexí východních území, faktickému odzbrojení a oslabení východního křídla NATO. To jsou Putinovy požadavky a podle zpráv z Washingtonu se s některými z nich Trump ztotožňuje.
Pro Ukrajinu a Evropu proto představuje nejrealističtější variantu právě zmrazení konfliktu a následná dlouhodobá strategie, jak zabránit jeho obnovení: důsledné vyzbrojení, zachování sankcí vůči Rusku a integrace západní části Ukrajiny do euroatlantických struktur. Tento model by mohl fungovat obdobně jako Jižní Korea či Západní Německo, s vyhlídkou na budoucí znovusjednocení se ztracenými územími.
K takovému řešení je však nutné, aby Spojené státy – pokud přímo nepomohou – alespoň nestály v cestě. V tuto chvíli tomu tak není. Zdá se, že Trump akceptoval koncept „výměny území“, což v praxi znamená souhlas s ruskou anexí čtyř východních oblastí nebo jejich podstatné části. Jasnější obrysy se ukážou po jeho pondělním jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Trumpova administrativa zároveň tiše oslabuje sankční režim vůči Rusku. Podle zprávy demokratické menšiny amerického Senátu nepřijala více než půl roku žádné nové sankce ani exportní kontroly, zastavila kroky proti ruským oligarchům a odmítla návrhy G7 na omezení přepravy ropy prostřednictvím tzv. stínové flotily. Veřejně kritizovala evropské sankce vůči ruským bankám a zpochybnila jejich efektivitu i nákladovost. Tím usnadnila Rusku jejich obcházení.
Trump sice navenek dává najevo nespokojenost s tím, že Putin jeho doporučení ignoruje, avšak prakticky všechny jeho kroky posilují Moskvu.