Článek
Krásnou ukázkou je problém bytové výstavby. Ta stále klesá, v červnu klesla meziročně o 2,5 procenta. Všichni přitom víme, proč to tak je. Zdlouhavá byrokracie při přípravě výstavby. Lidé chtějí bydlet, developeři chtějí stavět… Byrokrati chtějí na celou věc povolení vystavené jinými byrokraty. Situace je tak bizarní, že pirátská strana, které se doslova pod rukama rozpadl proces digitalizace stavebního řízení, si nyní z tématu bydlení udělala jedno z hlavních volebních hesel. A nikomu to nepřijde ani trochu divné.
Ale nejde jen o byty. Začátkem minulého roku schválila vláda založení nového státního podniku, který má dohlížet na přípravu ploch pro strategické investiční projekty. Pod zkratkou SIRS (Státní investiční a rozvojová společnost) má za úkol, cituji „tipovat vhodné lokality pro budoucí strategické investiční projekty… Součástí její činnosti bude i hledání shody s dotčenými obcemi a kraji tak, aby se předem eliminovaly možné problémy, jimž mohou zájemci o investici čelit.“ Překlad z úředničiny: Stát bude vykupovat pozemky do velkých ploch, připravovat a nabízet je pro stavbu továren. Na přípravu území vláda zatím počítá s 3,6 miliardy korun. Celkové náklady včetně vybudování zóny, veškeré infrastruktury a napojení na energie ale vyjdou v příštích pěti letech až na 20 miliard korun ze státní kasy.
Pomineme teď fakt, že pravicová vláda, která se zaklínala tím, jak nechce z Česka udělat montovnu, vidí jako jednu ze svých priorit vytváření firem, které k nám budou lákat provozovatele… montoven. Ale budiž, beru argument, že jde o velké a strategické montovny. Daleko zajímavější informace se skrývá ve vysvětlení, že činnost SIRS má spočívat v dohadování se s obcemi a kraji. Ano, státní instituce má za pomoci státních peněz překonávat překážky, které stát vystavěl na cestě k výstavbě. Stát tak nedělá příchod investorů jednodušší, ale zřizuje firmu, která podle něj nástrahy byrokratické džungle zvládne lépe než soukromí developeři. Ti by nepochybně dokázali to samé co stát, ale právě díky zmíněným překážkám v legislativě si prostě tak velké výstavby nemůžou dovolit. Měli by v nich kvůli zdlouhavým povolovacím procesům příliš dlouho uvázáno příliš mnoho peněz. U státních peněz to zjevně není problém.
V okamžiku, kdy stát musí zakládat firmy a investovat miliardy korun, aby překonal byrokratické bariéry, které sám vystavěl, tak víme, že jsme na vrcholu byrokratické nemohoucnosti státu. A platíme to my všichni.