Článek
Mezitím od demonstrantů proti běloruské hlavě státu Lukašenkovi zaznívají slova o nadšené atmosféře, rozdávání květin a proměny demonstrací v nenásilné. Lukašenkovi podporovatelé dorazili do hlavního města veřejnou dopravou a samotný Lukašenko mírně ustoupil. Prý pracuje na změně ústavy a po jejím přijetí, za rok či dva, mohou být volby a jednou určitě odejde.
Takové jsou kulisy, ve kterých se odehrává rapsodie epického rozsahu. V konečném důsledku se nehraje o nic jiného, než zdali se Západu podaří zase o něco více přiblížit Rusku, nebo nikoliv. Jeden takový pokus se odehrál před pár lety a proměnil se v zamrzlý konflikt. Začal souboj dvou nesmiřitelných táborů a občanskou válkou zmítaná Ukrajina se rozervala. Mezi jednou stranou podporovanou Západem a druhou Ruskem se ocitli nevinní civilisté a nezúčastnění.
Vměšování do vnitřních záležitostí Běloruska je nepřijatelné, varoval Putin Merkelovou
Na Ukrajině vše na začátku vypadlo mírumilovně, na klavír se hrálo. A pak se na Majdanu začalo střílet. Samotné velmoci z obou stran podle všeho o vývoj pod náporem jiných krizí částečně ztratily zájem. Rusko východ Ukrajiny evidentně nechce, protože získalo Krym, o který mu šlo. Západ svou podporu Kyjevu také oslabil a nový ukrajinský prezident v předvolební kampani sliboval smíření s Ruskem i východem země.
Situace v Bělorusku má na podobný vývoj našlápnuto. Je důležité, aby se vnější mocnosti zdržely přílišných zásahů z obou stran. Ruský medvěd si západní jestřáby příliš blízko přiletět nenechá. To už jsme viděli na Ukrajině. Místní by si měli uvědomit, že nastoupit cestu směrem k Majdanu by byl nejhorší možný vývoj. To by si měli uvědomit i rozdmýchávači další „barevné“ revoluce. Protestující by měli demonstrovat nenásilně a Lukašenkova vládní moc by je rozhodně neměla bít.
Vše výše zmíněné totiž přikládá do ohně, který zespodu zahřívá sud s prachem. Další konflikt na hranicích Evropské unie není v zájmu nikoho. Pro unijní blízké sousedství Běloruska obzvláště. To, že na situaci má vliv zahraničí, ostatně osvětlil i český ministr vnitra Hamáček. Svá slova o českých oficiálních místech, která nikoho v Bělorusku nepodporují, obohatil douškou o zaručeně dobré práci českých neziskovek v Bělorusku.
Česko nechystá vlastní sankce vůči Bělorusku, počká na EU
Trošku to připomínalo hodnocení Vladimira Putina, zdali se Rusko vměšuje, nebo nevměšuje na Ukrajině. Tenkrát jsme slyšeli, že oficiálně ruští vojáci na Ukrajině nejsou. Ti, kteří tam jsou, se prý dobrovolně na dovolené rozhodli na Ukrajinu vyrazit. Samozřejmě, ruský stát jim přece nebude hatit dovolenkové plány.
Thomas Kulidakis
Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.
V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.
Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.
Situaci v Bělorusku by si měli Bělorusové vyřešit sami. Pokud má Lukašenko skutečně takovou podporu, jak tvrdí, další volby vyhraje. Pokud má takovou podporu opozice, jak tvrdí, vyhraje ona. Eto ale ne našich ruk dělo.