Článek
Radost může mít také teď už řadový poslanec Adam Vojtěch. Jako mladý člověk si může začít zase užívat života bez toho, aby mu všichni okopávali kotníky a premiér Babiš si z něho dělal pokusného králíka přijatelnosti roušek.
Radost také mohou mít všichni stoupenci přísných opatření proti šíření viru. Prymula se podle očekávání do své role opřel s plnou vervou. Restaurace a hospody se mají zavírat už v deset, lidé mají do nich podle Prymuly chodit dřív. Zní to absurdně, jako by se virus řídil hodinkami, ale na tuto kritiku je možné říct obvyklou větu – „nejste epidemiolog“.
Od čtvrtka budou restaurace zavírat už v deset, omezí se sport, rozhodl Prymula
Školy se mají podle Prymulova doporučení tento pátek zavřít. Nelibost resortu zodpovídajícího za vzdělávání je zřejmá, protože ředitelům škol dal možnost se svobodně rozhodnout, jestli žáky do školy v pátek pozvou, nebo jim prodlouží víkend.
Radost také nemohou mít rodiče, kteří už teď musí dětem vysvětlovat masky, a navíc ještě nevědí, zdali si nebudou muset brát pravidelné volno nebo shánět hlídání pro ratolesti. S tím, že se jinak třeba jejich ratolesti mohou jít pilně promořovat třeba do parku, nákupního centra nebo kamkoliv jinam.
Když jsme u těch škol, dost fantasticky zní kupříkladu výuka lékařů on-line na vysokých školách. Jít k lékaři, který studoval on-line, bych opravdu nerad a asi nejsem sám.
Radost také nemohou mít ti, kterým už celá kauza kolem koronaviru leze krkem a Prymulu vnímají jako ztělesnění autistického arciďábla útlaku.
Z hlediska politického je zásadní otázka, jestli z Prymulova nástupu může mít radost sám premiér, případně jeho podporovatelé. Nebo zdali se naopak mohou radovat politická opozice a premiérovi odpůrci. Co se opozice týká, ta má nyní patent na rozum, jak se nemělo rozvolňovat moc rychle, co se mělo udělat lépe, ale onehdá na Karlově mostě u stolu slavícího rozvolnění její zástupci vysedávali.
Babišova sázka na Prymulu může vyjít. Zavření restaurací a roušky uvnitř ještě leckdo snese. Ve chvíli, kdy se ale zavřou školy, rodiče nebudou vědět co s dětmi, zdravotní sestry přestanou kvůli tomu chodit do práce a obecně se zase zastaví život, pak přijde problém.
Obecně je to ale obchod s deštěm. Buď tempo nakažených poroste tak rychle, že se vytvoří kolektivní imunita a následně bude nově nakažených ubývat, nebo se najde vakcína a opět se vše rozvolní. Pak mohou Babiš s Prymulou tvrdit, že to oni se zasloužili. Tvrdit, že zabránili mrtvým na ulici a přehlcení zdravotního systému.
Ať tak či onak, k úlevě zákonitě časem dojít musí. To víme z historie jiných epidemií, které si vyžádaly spoustu mrtvých. Stačí vzpomenout na španělskou chřipku. Padlo jí za oběť více lidí než za obě světové války a skončila čirou náhodou před sto lety. Řádila dva roky.
Thomas Kulidakis
Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.
V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.
Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.
Kostky byly vrženy a hraje se o čas. Babiš má s Prymulou politicky našlápnuto a obětovat ho může vždy. Pokud to ale bude s virem jako doposud, únava lidí se prohloubí a voliči mohou koupi deště odmítnout.