Článek
Na právní čistotu lze usuzovat už z bleskové reakce prezidentské kanceláře po Babišově večerním vystoupení, v němž plánovaný krok oznámil. Na Hradě ji měli připravenou i s termínem jmenování nového premiéra. Petr Pavel tudíž způsob ukončení jeho podnikatelských aktivit předem znal a právní experti měli dost času jej prozkoumat. Už na první pohled se diametrálně liší od všech předpovídaných cest. Z nichž za nejpravděpodobnější se pokládalo pouze dočasné vložení konglomerátu do slepého fondu v zahraničí.
Státnické gesto je silné slovo. Babiš měl povinnost svůj střet zájmů vyřešit. Bez námitek mu však lze přiznat, že nadřadil politické zájmy podnikatelským. Kdyby šlo čistě o maximalizaci moci, mohl do premiérského křesla dosadit některého z vazalů a ponechat si veškerý vliv na vládu i koncern. Nic takového zákon nezakazuje, mnozí magnáti prosazují své zájmy přes politické páky. Ani Babišovo působení na české scéně zdaleka nezačalo oficiálním vstupem do politiky.
Čtvrteční večer prozradil i další věc. V posledních týdnech musela mezi Hradem a Průhonicemi nastat jistá souhra, kdy obě strany držely již známé řešení problému pod pokličkou. Pavlovým úspěchem je, že Babiše přiměl věc dotáhnout ještě před jmenováním (odtud zřejmě listopadová prodleva v jednáních), budoucí premiér pak dostal volnou ruku, kdy a jak ji oznámí. Nenápadný náznak, že mezi zdánlivými politickými antipody nemusí pokaždé létat jiskry.
Z nich v tuto chvíli hrozí rozhořením už jen jediná. Na seznamu ministrů navržených Babišem stále figuruje Filip Turek. Několik vládních „spolužáků“ prohlásilo, že s ním nechtějí sedět, třídní učitel by ho s chutí nechal proletět, a i nejlepší kamarád se ho zastává slovy, že „není nácek, ale maximálně debil“. Je-li pro Motoristy tak nepostradatelný, jako jsou oni potřební pro Babiše, nezbude než přikročit ke kompetenční žalobě. Pavel Turka odmítá dobrovolně jmenovat byť „jen“ ministrem životního prostředí.
Ani žaloba však nemusí znamenat nepřátelství na život a na smrt. Vyhraje-li Pavel, řekne Babiš Motoristům: „Líběj vodpustit, ale musej dodat jiného deb…, pardon, spolužáka“. Vyhraje-li Babiš, Pavel jmenování nakonec podškrábne s omluvným pokrčením ramen k voličům: „To víte, holt zákon.“ Ve výkladu jedné důležité ústavní věty bude konečně jasno.
Už teď je evidentní, že vláda Andreje Babiše brzy vznikne, přičemž s prezidentem nebude hned od začátku na kordy. Jak dlouho jim pak vydrží korektní vztahy, ale i kabinet samotný, to už je jiný příběh.