GLOSA: Před řekou, za řekou - Josef Koukal

Na kraji například před několika lety dvěma verdikty v kauzách Lacina a Trpišovský hezky judikovali zásadu, že auto je zbraň. Čistá práce. Rozhodnutími se už mnohokrát argumentovalo v jiných kauzách silničních pirátů.

To na druhé straně řeky – ještě dlouho to zůstane v živé paměti – dalo soudu nějaké práce dokázat, že jistý Roman Janoušek, který v opilosti na útěku od nehody za bílého dne a před svědky bezohledně smetl ženu, která se ho snažila zastavit, nejednal jen v náhlém pomatení smyslů.

Nyní se schyluje k dalšímu srovnání. Státní zástupce Petr Jirát ve čtvrtek dočetl závěrečnou řeč v první části kauzy, kterou pro zjednodušení označujeme jménem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Proces, který se ve všech svých nitkách začal rozbíhat do neúnosné šíře, soud správně rozdělil a ve vyčleněné části padly první návrhy trestů.

Že žalobce manželům Kottovým a některým manažerům firem, které čarovaly s tendry ve středních Čechách, navrhl kromě trestů i propadnutí majetku, je už skoro samozřejmostí. Finanční postihy pachatelů jsou nejúčinnějším nástrojem spravedlnosti a zločinci se jich bojí jako čert kříže.

Nejdůležitějším signálem Jirátovy závěrečné řeči je ale něco jiného. Jasné slovo, jak zacházet s whistleblowerem, s člověkem, který pomohl korupční kauzu rozkrýt. Když Jirát navrhl Ivaně Salačové, někdejší ředitelce stavební společnosti FISA, podmíněný trest, spadla čelist dokonce i samotné manažerce.

Žalobce tím jasně a správně ocenil význam, jaký pro odhalování korupčních kauz whistleblower má. Že pro výsledný efekt celého řízení má napravená ovce, která se vrátí do stáda dbalých zákona, cenu zlata.

V bezpočtech případů soudy musejí složitě dokazovat, co který kód na odposlechnutém prostorovém či telefonickém záznamu znamená. Že nosiči kaprů nenosí žádné výlovky z Třeboně, ale peníze, že obrat „pět na stole v českých“ neznamená, že se má schůzky zúčastnit premiér, atd.

Salačová dělala soudu po celou dobu procesu „překladatelku“ z kódované řeči odposlechů do normálního jazyka. Když se řeklo to a to, znamenalo to, že jsem měla vyzvednout tolik a tolik za to a to. Díky ní nebylo v kauze Rath zdaleka tolik výkladových pochyb, jako jinde.

Také za řekou – když už jsem s tím v úvodu začal – měli před rokem na paškále whistleblowera. Jistého Jiřího Chytila, který už od přípravného řízení vodil policii za ruku v kauze předražených tramvajenek Opencard. V tomto případě však někdejší pracovník IT odboru pražského magistrátu skončil mezi pěticí odsouzených pěšáků, zatímco strůjci stamiliónové blamáže proti němu chodili svědčit.

Proces před městským soudem vypadal zhruba tak, jako by v kauze Rath skončili na lavici obžalovaných členové hodnoticí komise pro nákup zdravotnické techniky někde na krajském úřadu a bývalý hejtman s manželi Kottovými je usvědčovali. Zkrátka, když dva dělají totéž...