Hlavní obsah

Žirafám se v Olomouci daří. Zoo patří k jejich největším chovatelům v Evropě

Olomouc

Zoologická zahrada na Svatém Kopečku u Olomouce je jedním z nejvýraznějších evropských chovatelů žiraf Rothschildových, největšího suchozemského savce planety. V minulých dnech se tu narodilo již šestasedmdesáté mládě.

Foto: Zoo Olomouc

Čerstvým žirafím mládětem je v olomoucké zoo sameček

Článek

„Samice rodila podruhé, porod probíhal bez sebemenších potíží a dá se říct, že i značně rychle. Mládě je životaschopné, plné síly, pije od matky a ihned po porodu vstávalo. To všechno jsou známky nejlepšího možného počátku života,“ informovala zooložka Eliška Veselá.

Novým přírůstkem je sameček. „Prozatím bude s matkou oddělen od stáda, ale všichni příchozí jej mohou vidět ve venkovním výběhu,“ doplnila zooložka.

Mláďata se ve volné přírodě rodí převážně v ranních hodinách, a to proto, aby stačila nabrat sílu a následovat matku se stádem do bezpečí dříve, než se stádo začne přesouvat za potravou a povšimne si jich v něm případný predátor. Porodní váha novorozených žiraf se pohybuje okolo 70 kg, výška pak okolo 170 centimetrů. Olomoucká zoo chová žirafy od roku 1976.

Žiraf Rothschildových žije ve volné přírodě asi 1650 jedinců. Úbytek přirozeného prostředí, tím pádem méně přirozených porostů k okusování, těžba nerostných surovin a ropy, pytláctví i válečné nepokoje vedou populaci žiraf k rapidnímu poklesu, takzvanému tichému vymírání.

„O to zásadnější je chov v lidské péči a význam zoologických zahrad jako takových, které se snaží z přírody mizející druhy uchovat pro další generace,“ konstatovala mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.

Foto: Zoo Olomouc

Malý žirafí sameček se svou matkou

Žirafa, coby nejvyšší suchozemský savec planety, nemá díky své výšce potravní konkurenci. Její domovinou jsou africké savany, otevřené pláně s řídkým stromovím. Největší zaznamenaná váha samce je téměř dvě tuny a výška 5,87 metru.

Žirafí biorytmus je ojedinělý, uvádí se, že jim stačí spánek po dobu pouhopouhých 20 minut denně, zato příjmu potravy věnují každý den asi 13 hodin. Žirafa příliš často nepije, jelikož při pití musí zaujmout složitou pozici, kdy je nezbytně nutné, aby do široka roztáhla končetiny od sebe, čímž se však stává snadnější kořistí.

Jazyk žirafy dosahuje téměř 40 cm a žirafy ho používají při získávání potravy. Omotávají ho kolem větviček a s jeho pomocí strhávají listí a koncové výhonky. Osrstěné pysky a husté sliny chrání ústní dutinu i před velmi oblíbenými, ale pichlavými akáciemi.

„Potrava žiraf v naší zoo se skládá z vojtěškového sena nebo zelené vojtěšky, senáže a okusu, dostávají také granule s vysokým obsahem proteinů, nakrouhanou mrkev, citróny, čerstvou cibuli, velmi výživnou kaši, kopřivy a bodláky,“ dodala Gronská.

V přírodě žijí žirafy v samičích skupinách, dospělí samci jsou spíše samotáři a samice vyhledávají jen v době jejich říje. Dospělá žirafa má ve svých končetinách velkou sílu, jedním kopnutím může usmrtit dokonce i lva. Dokáže vyvinout rychlost asi 50 km/h.

Související témata:

Výběr článků

Načítám