Článek
Šestatřicetiletá Hayley Blacková z anglického města Milton Keyes, které leží severozápadně od Londýna, zveřejnila svůj hrůzný zážitek z května roku 2016, kdy si poranila páteř při tak banálním úkonu, jako je zívání, informoval web The Standard.
Tehdy se čerstvá matka probudila v pět ráno a ihned šla zkontrolovat svou malou dcerku Amelii. Ta zrovna zívala, a protože je tato činnost „nakažlivá“, pořádně si zívla i Hayley. Ale bylo to až příliš silně, protože v tu chvíli ucítila, jak jí tělem projelo „elektrické“ brnění a pravá ruka jí „zůstala viset ve vzduchu“.
Zalarmovala svého o tři roky staršího manžela Iana, aby zavolal sanitku, a zakrátko již ve velkých bolestech mířila do nemocnice. Tam dostala utišující léky, ale první vyšetření neukázalo žádné anomálie. Až později lékaři prostřednictvím dalších testů zjistili, že situace je skutečně velmi vážná.
A mother has gone viral after sharing how she broke her neck in a freak accident caused by a yawn.
— News on X (@GlobalNewsOnX) September 26, 2025
Hayley Black was told that the C6 and C7 bones in her neck had "shot forward into her spine" due to the force of her yawn. pic.twitter.com/pla3TSvi28
Ukázalo se totiž, že při zívnutí došlo k posunu šestého a sedmého krčního obratle, v důsledku toho se pohnuly i ploténky a ty pak tlačily na míchu. Hayley tak musela na operaci, u níž však byli poměrně skeptičtí i sami lékaři, když hovořili o zhruba poloviční šanci, že bude mladá žena zase plnohodnotně chodit.
„Probudila jsem se a oni mi obnovili všechny funkce, což bylo úžasné. Mám takové štěstí, ale pořád jsem z toho hodně traumatizovaná,“ vzpomíná Hayley na moment, kdy se dozvěděla, že se operace zdařila.
Nicméně zcela se z až neuvěřitelného úrazu nezotavila dodnes. Zpočátku se o ni a dcerku musel starat manžel, ale v současnosti již Hayley takříkajíc „funguje“ normálně. Ale protože u ní došlo k trvalému poškození nervů, musí na to brát léky a stále také bojuje s bolestmi.
Nemůže se vrátit k záchranné službě, kde pracovala jako operátorka, nemůže chodit cvičit ani běhat s dětmi. A samozřejmě také žije ve strachu ze zívání. „Ale skutečnost, že jsem neskončila na vozíku, je zázrak a jsem za to nesmírně vděčná. A každý den děkuji chirurgům za to, že můžu být se svými dětmi a dělat s nimi to, co dělat můžu,“ bere Hayley život jednoznačně z té lepší stránky.