Článek
V posledním desetiletí zasáhlo Austrálii několik ničivých lesních požárů, které řádily zejména na jihovýchodě kontinentu, kde v letech 2019 až 2020 podle webu The Telegraph zničily plochu o rozloze až 24 milionů hektarů, z toho 17 milionů hektarů připadalo na lesní plochy. Podle vědeckého týmu z Melbournské univerzity to však nelze svádět pouze na „všudypřítomnou“ klimatickou změnu na naší planetě.
Další zásadní příčinou je podle nich kolonizace Austrálie britskými přistěhovalci. Její úplný prapočátek lze zasadit již do období před zhruba 250 lety, kdy tam připlul slavný objevitel kapitán James Cook, ale k současným problémům se začalo schylovat až o padesát let později, když Britové začali kontinent výrazněji osídlovat.
Při tom totiž bez okolků vyvražďovali původní obyvatelstvo a domorodé kmeny vyháněli z jejich půdy. Tu si aboriginské obyvatelstvo po staletí udržovalo mimo jiné i cíleným vypalováním a kácením lesů, ale pod správou Britů se tyto opuštěné plochy začaly přirozeně zalesňovat.
A právě les představuje ideální „palivo“ pro rozsáhlé požáry. Před dvěma stoletími Austrálie samozřejmě nebyla jen jedna velká „holina“ bez stromů, ale lesy na územích původních obyvatel byly podstatně řidší než poté, co tam začali úřadovat Britové.
„V důsledku této destrukce způsobené britskou invazí, následného násilí a vyhnání domorodého obyvatelstva došlo ke změně režimu lesních požárů. Ty jsou teď žhavější a rychleji se šíří,“ uvedl profesor biogeografie na Melbournské univerzitě Michael-Shawn Fletcher s poukazem na klasický začarovaný kruh. Na místech zasažených požáry rychle a hustě rostou eukalyptové stromy, které pak představují více hořlavého materiálu pro další požáry.
K celé věci však přistupuje v prvé řadě jako vědec: „Nejde o to ukazovat prstem, ale je třeba říct, že tu máme problém, protože tu máme spoustu lesů. Takže strkat hlavu do písku ničemu nepomůže, stejně jako předstírat, že jediným faktorem je klima.“
Důkazy z jezera
Svou hypotézu vědci podpořili zkoumáním sedimentů z jezera Elusive v národním parku Croajingolong na jihovýchodě Austrálie, jenž leží v oblasti nejvíce zasažené požáry a zároveň šlo historicky o území kmene Gunaikurnai. Usazeniny v jezerech totiž slouží jako jakýsi kalendář, podle nějž je možné zjistit, co se kdy v přírodě dělo.
A odebrané vzorky staré až tisíc let například podle množství usazených pylových zrn skutečně ukázaly, že až do konce 18. století pokrývaly stromy pouze přibližně deset procent této oblasti. Tehdejší požáry tak tak v žádném případě nemohly být tak intenzivní jako ty dnešní.
„Ale jakmile jsou lidé z kmene Gunaikurnai vyhnáni ze země, dochází ke změně v množství stromů a keřů v krajině, což vede k většímu počtu požárů. Tato změna krajiny pak předchází antropogenní změně klimatu a vytváří podmínky pro katastrofické požáry,“ vyčetl profesor Fletcher z jezerních sedimentů jednoznačný závěr.
Jako nejúčinnější řešení se tak jeví přijmout kroky, v jejichž důsledku budou australské lesy do budoucna podstatně řidší. Výzkumníci z Melbourne proto poněkud obecně vyzývají k návratu k praktikám původních obyvatel, zatímco jejich kolega z Tasmánské univerzity, profesor pyrogeografie David Bowman, je konkrétnější: podle něj je potřeba lesy prořezávat a nebát se ani původních domorodých technik selektivního vypalování.
Odborná studie v Nature byla publikována 7. října.
