Článek
„Shodou okolností se totiž k nám zhruba dva dny poté, co jsme přijali do péče bukače nalezeného ve Štramberku, dostal i druhý pták. Byl na tom podobně, také v nízké kondici. Oba bukači byli dlouhou zimou vysílení a hladoví a kvůli zamrzlým rybníkům měli problém najít si potravu. Měli velké štěstí, že je lidé našli a dostali se k nám,“ řekl Novinkám vedoucí bartošovické záchranné stanice Petr Orel.
Dodal, že oba bukači naštěstí neměli žádná zranění. „Jen se prostě dlouhou dobu nedostali ke své přirozené potravě, což jsou drobné rybky a malí hlodavci. Po několika týdnech rehabilitace a dostatku potravy se u nás dostali do dobré kondice. Velmi vlídné březnové počasí nám minulý týden umožnilo vrátit je zpět do volné přírody,“ měl radost vedoucí stanice.
Společně s bukači byl vypuštěn i dlask tlustozobý, který se zranil při nárazu do pevné překážky. Ani on naštěstí neutrpěl žádnou zlomeninu, a tak se mohl vrátit do přírody.
Vedoucí stanice Petr Orel při vypouštění bukače do volné přírody
Počet bukačů velkých v Česku klesá
Podle dat Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se populace bukače velkého v Evropě velice snížila. V Česku se odhaduje, že žije jen 20 až 30 hnízdních párů. Jejich počet u nás klesá od 20. let minulého století. Ubývá mu totiž jeho přirozené prostředí.
V posledních letech bylo hnízdění bukače velkého zaznamenáno na Třeboňsku, Českobudějovicku, u České Lípy, Pohořelic na jižní Moravě a také právě na Ostravsku. V západní Evropě jeho výskyt klesl dokonce až o 50 procent. Bukačům se naopak podle odborníků daří například v Estonsku, Dánsku či Finsku.
Vyčerpaného bukače velkého přijali ochránci přírody do své péče zhruba v polovině února.
Vedoucí bartošovické stanice ještě upozornil, že těchto vodních ptáků může být u nás více, jen je těžké je zahlédnout. „Žije v rákosových porostech u rybníků, takže se umí skvěle skrývat. Každý rok se k nám nějaký bukač do péče dostane, většinou to ale bývá až v době hnízdění. Letos měli problémy už dříve, kvůli dlouhé zimě,“ shrnul Orel.
