Velký úspěch ostravské zoo. Má největší chov opičích bohů na světě

„O všech deset mláďat se vzorně starají jejich matky. Chovatelé do odchovu nijak nezasahují a se zvířaty se nekontaktují. A právě to je předpoklad pro úspěšné fungování skupiny i pro odchovy mláďat,“ uvedla mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková.

Dodala, že v rámci zoo sdružených v Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií i jinde ve světě lidé neuvidí početnější skupinu hulmanů, než je právě v Ostravě.

Hulmani posvátní zde mají k dispozici zalesněný výběh o rozloze téměř jednoho hektaru. Tento prostor podněcuje u zvířat přirozené chování. Vzrostlé stromy slouží obratným opicím nejen ke šplhání, ale i jako přirozený zdroj potravy, hulmani se specializují na požírání listů a větviček.

Odborníci zde hlídají genetickou rozmanitost hulmaní populace v lidské péči. Proto se po určitém čase vymění chovní samci a odveze se i část skupiny do jiných zoo.

„K poslední obměně chovných samců došlo v loňském roce v květnu. Dlouholetého chovného samce, který se stal otcem ostravských 35 mláďat, jsme převezli do samčí skupiny ve francouzské Zoo Tregomeur,“ sdělila zooložka Pavla Slavíčková.

Nový samec se do ostravské skupiny začlenil lehce. „Za pouhých osm měsíců se narodilo první mládě a do dnešního dne jich přišlo na svět celkem deset. Jejich pohlaví zatím neznáme. Všechna mláďata jsou příkladně odchovávána svými matkami. Do péče se mohou zapojovat starší sourozenci nebo dospívající samičky, které tak získávají cenné zkušenosti pro budoucí odchovy vlastních potomků,“ upřesnila zooložka.

Ostravská zoo chová hulmany posvátné od roku 1980 a za tuto dobu se podařilo odchovat přes 80 mláďat, více než polovinu právě v Čitvánu.

Návštěvníci si mohou pohled na přirozeně fungující početnou skupinu vychutnat z několika vyhlídek. Denně probíhá i komentované setkání, aktuálně ve třech časech: v 10:00, 14:30 a 17:45 hod.

Hulman posvátný obývá tropický a subtropický les, suché trnité křoviny, včetně lidských sídel ve východní Indii. Žije v nadmořské výšce od nuly do čtyř tisíc metrů. Zvířata ze severních oblastí bývají větší a mají delší srst. Sdružují se do společných skupin vedených samcem, ve kterých však nevládne přísná hierarchie. Skupiny čítají obvykle 5–13, ale někdy až 130 zvířat.