Článek
Současný ostravský chovný pár tvoří sedmiletý samec původem ze zoo v dánské Kodani a mladá samice ze zoologické zahrady v německém Duisburgu.
„Samici jsme získali v roce 2024, kdy byla teprve rok stará. Vzhledem k jejímu nízkému věku byli oba ptáci dlouho odděleni a postupně si na sebe zvykali přes pletivovou stěnu,“ uvedl Vojtěch Bonczek, inspektor chovu ptáků v ostravské zoo.
Dodal, že oddělení bylo důležité, protože samci tohoto holuba mohou být nevyzpytatelní. „Proto bylo důležité, aby se seznamovali bezpečně a nemohli si navzájem ublížit,“ upřesnil Bonczek. Spojení páru na jaře roku 2025 proběhlo už bez problémů a ptáci začali okamžitě harmonizovat. Proběhly i námluvy, během kterých se samec samici „uklání“ a vydává dunivé zvuky.
Necelý měsíc po spojení chovatelé pozorovali oba partnery, jak ve voliéře hledají větve a přenášejí je do zázemí. Chovatelé jim proto pomohli tím, že zde na vyvýšená místa umístili hnízdní koše. Jeden se páru zalíbil, takže jej postupně větvemi vystlali. Bohužel první hnízdění a pokusy o odchov mláděte se nepodařily.
Největší holub na světě je novoguinejský korunáč Sclaterův. Má výraznou korunku.
„Do hnízdění jsme přesto nikdy nezasahovali. Korunáči jsou dlouhověcí ptáci a potřebují získat zkušenosti, aby byl odchov úspěšný,“ vysvětlil inspektor chovu s tím, že rodiče se na hnízdě střídají.
Podotkl, že jejich výměna musí být co nejrychlejší, aby mládě zejména v prvních dnech života neprochladlo. Dalším úskalím u hnízdění korunáčů je správné krmení takzvaným holubím mlékem, které se rodičům vytváří přibližně během prvních dvou týdnů po vylíhnutí mláděte. Poté mládě postupně přechází na pevnou stravu.
Letošní mládě už opustilo hnízdo
„Letos pár zahnízdil poprvé v březnu a po měsíční inkubaci se opět vylíhlo živé mládě. Tentokrát byli rodiče úspěšní a mládě necelé čtyři týdny po vylíhnutí opustilo hnízdo. Momentálně jej rodiče vodí ze zázemí do průchozí voliéry Papua, kde jej mohou s trochou trpělivosti pozorovat i návštěvníci,“ líčil Bonczek.
Mládě opustilo hnízdo po čtyřech týdnech.
Odchov mláďat korunáčů není jednoduchý. Tito ptáci jsou obecně velmi citliví na stres během hnízdění. Jejich mláďata jsou proto v lidské péči poměrně vzácná. Chovu korunáče Sclaterova se aktuálně věnuje 27 zoologických zahrad v Evropě, avšak za poslední rok zaznamenaly odchov mláďat pouze čtyři instituce, mezi nimi poprvé i Zoo Ostrava.
Ve volné přírodě jsou korunáči ohroženi především ztrátou přirozeného prostředí a lovem, proto je úspěšný chov těchto majestátních ptáků v lidské péči důležitý pro udržení záložní populace pro případ, že by v jejich domovině došlo k výraznému poklesu početnosti.
