Článek
Škole Apanui v menším městě Whakatāne, které leží na severu novozélandského Severního ostrova, trvalo déle než rok, než rozluštila záhadu podivných krádeží. Ze školního areálu se totiž ztrácely různé kusy oblečení, ale také například spodní prádlo, plavky, ručníky nebo třeba i boty a plavecké brýle.
Takto široké spektrum různých ne kdovíjak drahých a cenných věcí vnášelo do úvah o možném pachateli vcelku značný zmatek, jenž podporovala i skutečnost, že občas se ztratila třeba jen jedna bota. „Když vám někdo chce vzít boty, tak přece ukradne obě,“ přemýšlela na novozélandském webu Stuff ředitelka školy Marama Stewartová.
Zvláštní bylo také to, že ke ztrátám docházelo hlavně v létě, konkrétně v době, kdy byl v provozu školní bazén. Když nastalo chladnější období, ustaly i krádeže. Některé věci se navíc podařilo najít na různých jiných místech školního areálu.
Záhadu se podařilo vyřešit až v první půli února, když jedna z bezpečnostních kamer zachytila přímo při činu velmi nečekaného zloděje. Na záběrech je totiž vidět černý kocour ze sousedství, jak „přemisťuje“ velký bílý ručník.
Lidé, kteří s povedeným zlodějíčkem bydlí, později škole potvrdili, že to „bohužel skutečně je náš kocour, kdo si přivlastnil věci volně položené ve škole.“ Jejich identitu však ředitelka školy shovívavě neuvedla.
Jen prozradila, že malému pachateli začali říkat Slinky Malinki, což je jméno černého kocoura z dětských knih od novozélandské autorky Lynley Doddové. Ten je totiž přes den roztomilým a přátelským kocourkem, ale v noci se vydává na dobrodružné výpravy do okolí, z nichž domů také nosí různé předměty, jako například bačkory, kolíčky na prádlo nebo rukavice.
Na závěr pak ředitelka uvedla, že tento případ s velmi milým rozuzlením bude do budoucna i přínosem do výuky a zároveň i poučením: „Myslím, že si užijeme spoustu legrace, až budeme psát příběhy o Slinkym z naší školy. A děti by se taky mohly naučit, že si své věci mají schovávat do tašek!“ uzavřela Marama Stewartová.
