Hlavní obsah

Valentina Těreškovová - první žena ve vesmíru

Novinky, Jan Horák
PRAHA

Od startu první ženy do vesmíru uplynulo 16. června 40 let. Jako první kosmonautka světa létala kolem Země v kosmické lodi Vostok 6. Ruska Valentina Vladimirovna Těreškovová se narodila 6. března 1937 ve vesnici Maslennikovo v Jaroslavské oblasti. Její otec padl ve válce a matka pracovala v jaroslavské textilce, aby uživila sebe a své tři dcery.

Foto: Jiří Šafránek

První čápi již obsazují svoje hnízda.

Článek

Valentina začala po ukončení školy pracovat také v textilce, ale dokázala dálkově vystudovat strojírenskou průmyslovku a nadchla se pro létání. Chodila do místního aeroklubu a jejím koníčkem se stal parašutismus.

Právě díky tomu byla vybrána do sovětského programu Ženy do kosmu, který si prý nevymyslel nikdo jiný než tehdejší šéf sovětského státu Nikita Chruščov. Valentina dokázala jako jediná absolvovat úspěšně celý mimořádně tvrdý výcvikový program.

Odměna ale stála za to: po 16 měsících seděla v kosmické lodi Vostok 6 a létala kolem Země jako první kosmonautka světa. Zemi oblétla 48krát a strávila v kosmu 70,8 hodiny.

Manželství na objednávku

Tehdejší zpráva sovětské zpravodajské agentury TASS hovořila o tom, že let "má posloužit dalšímu zkoumání vlivu různých faktorů na lidský organismus, včetně srovnávací analýzy tohoto vlivu na organismus muže a ženy". Proto také šlo o skupinový let (druhý v pořadí) - na oběžné dráze současně kroužil Vostok 5 s Valerijem Bykovským na palubě.

Zpráva TASS hovořila o srovnání vlivů kosmického prostředí na mužský a ženský organismus, ale vědci měli možná v té době již jiné záměry. Málokomu se totiž později zdálo "čistě náhodné", že ještě v témže roce - 3. listopadu 1963 - se Valentina provdala za muže, jímž byl také kosmonaut. Nešlo ale o Bykovského, nýbrž o jeho "služebně staršího" kolegu Andriana Nikolajeva.

Již sedm měsíců po svatbě - 8. června 1964 - přišla na svět dcera Jelena, první potomek dvou lidí, kteří létali v kosmu. Těreškovová se s Nikolajevem znala již před svým letem, ale leccos nasvědčovalo tomu, že šlo o manželství "na objednávku". Ostatně po necelých sedmnácti letech bylo rozvedeno.

Do kosmu jen jednou

Valentině se letem do vesmíru zřejmě splnil její velký sen, i když o tom veřejně nikdy nemluvila: její učitelka fyziky z jaroslavlské průmyslovky Maja Njušinová se nedávno svěřila listu Izvěstija, že Valentina jako mladé děvče toužila stát se strojvůdkyní (Čapek by jistě zbystřil sluch) a přečetla o tomto povolání kdejakou literaturu.

I když se nakonec "vyučila" kosmonautkou, do vesmíru se už vícekrát nepodívala. Spíše z rozhodnutí strany než svého vlastního se stala svého druhu vyslankyní Sovětského svazu: zastupovala jej ve Světové radě žen, ve Světové radě míru, v Mezinárodní demokratické federaci žen. Byla i poslankyní Nejvyššího sovětu (tehdejšího sovětského parlamentu) a členkou ústředního výboru Komunistické strany SSSR.

Při nedávné návštěvě Jaroslavli zavzpomínala na sovětský "ženský kosmonautický program". Šéf kosmického výzkumu Sergej Koroljov měl prý v plánu vyslat do kosmu čistě ženskou posádku, ale po jeho úmrtí v roce 1965 se všechno změnilo. Jeho nástupce Vasilij Mišin měl jiné plány: bylo potřeba urychleně postavit novou kosmickou loď Sojuz. S jejím vývojem se tedy pospíchalo a důsledkem byla smrt kosmonauta Vladimíra Komarova.

Konec programu po tragické nehodě

Skupina kosmonautek tehdy byla odsunuta do pozadí, bylo třeba dokončit loď. První kompletní posádka, kterou tvořili Dobrovolskij, Volkov a Pacajev, strávila na oběžné dráze 24 dnů a zahynula při přistání. To byl definitivní konec ženského programu.

"Ale přesto je jasné, že ženy jsou schopné létat do kosmu. Stejně jako muži mohou snášet přetížení i stav beztíže, dokáží se vypořádat s osamocením a neztrácet schopnost pracovat v kosmu," říká Valentina a připomíná, že do vesmíru letěla devatenáct let po ní Světlana Savická a ještě později Jelena Kondakovová, která na přelomu let 1994 a 1995 strávila v kosmu 169 dnů.

Zvěční živou legendu

V posledních letech se Valentina, která se po rozvodu vrátila ke svému dívčímu jménu Těreškovová, stáhla do ústraní. Žije v Moskvě se svou dcerou Jelenou a vnukem Alexejem, který chodí do první třídy a nechce být kosmonautem. Na otázku proč, vážně odpovídá: "Budu letcem. V kosmu jsou jen hvězdy a já chci být s lidmi."

Příběh Valentiny má zřejmě ještě stále co říci mnoha lidem. Aby ale neupadl v zapomnění, usmyslel si ruský režisér Gennadij Jeršov, že jej zfilmuje. Do role malé Valentiny hodlá obsadit svou dceru a pro roli dospělé, ale ještě mladé Těreškovové si našel velmi neobvyklé obsazení: bude ji představovat mladý herec Andrej, který je transvestit a nedělá mu žádné potíže chodit v ženských šatech a v botách s vysokými podpatky. Navíc v paruce a ve slušivém kostýmku je Valentině z dob jejího mládí velmi podobný.

K Těreškovové - živé legendě světové kosmonautiky - má prý silný osobní vztah. Dokonce prý při zkouškách na Petrohradskou akademii divadelního umění na otázku, jakou roli by chtěl ztvárnit na divadle, pravdivě odpověděl, že Valentinu Těreškovovou. Sedmdesátiletý profesor však neměl pro jeho umělecké směřování pochopení a od zkoušky jej vyrazil.

Snad se mu nyní dostane satisfakce v připravovaném filmu. Pro jistotu však novináře požádal, aby až do premiéry nezveřejňovali jeho plné jméno. Valentina dokázala jako jediná absolvovat úspěšně celý mimořádně tvrdý výcvikový program.

Reklama

Výběr článků

Načítám