V ostravské zoo se otevřel neobvyklý pavilon. Připomíná mloka

Obojživelníci patří mezi nejohroženější skupinu obratlovců. Téměř 40 druhů už v posledních 30 letech ze Země zcela zmizelo, dalším vyhubení hrozí. „Z celkového počtu asi osmi tisíc druhů obojživelníků je 41 procent ohroženo vyhubením,“ vysvětlila jeden z důvodů, proč se zoo rozhodla postavit pavilon pro obojživelníky, mluvčí ostravské zahrady Šárka Nováková.

„Pro srovnání: u ptáků je ohroženo vyhubením kolem dvanácti procent všech druhů, u savců je to šestadvacet procent,“ upřesnila mluvčí zoo s tím, že úbytek obojživelníků je považován za jednu z nejkritičtějších hrozeb pro globální biodiverzitu.

Nový ostravský pavilon pro obojživelníky se tak snaží tuto špatnou situaci ve volné přírodě zvrátit. Obojživelníky podle odborníků ohrožuje změna klimatu, ztráta životního prostředí, znečištění, používání pesticidů, ale také například jejich lov pro restaurace a obchod se zvířaty. Na jejich úbytku se podílí také zavlečené nepůvodní druhy zvířat a od konce 80. let minulého století také vysoce nakažlivé infekční plísňové onemocnění chytridiomykóza.

Návštěvníci v novém pavilonu mohou poznat fascinující svět žab, mloků a dalších obojživelníků a zároveň se dozvědět, proč je jejich ochrana dnes důležitější než kdy dříve. Amphibiarium je zavede do světa, který je překvapivě velmi pestrý. Obojživelníci totiž obývají nejrůznější prostředí a během svého života často propojují vodní a suchozemský svět.

Jejich rozmnožování a vývoj jsou u mnoha druhů úzce spjaty s vodou, zatímco dospělí jedinci mohou trávit značnou část života na souši. Právě tato vazba na různé typy prostředí z nich činí mimořádně zajímavé, ale také zranitelné obyvatele naší planety.

„Nový pavilon tak spojuje zážitek z pozorování živých zvířat s poselstvím ochrany přírody. Návštěvníci si z něj mohou odnést nejen obdiv k neobvyklým tvarům, barvám a způsobům života obojživelníků, ale také jednoduché poznání: když chráníme obojživelníky, chráníme zároveň vodu, mokřady, lesy a další prostředí, která potřebuje celá řada dalších druhů – včetně člověka,“ upozornila mluvčí zoo.

„V pavilonu je zhruba 40 samostatných malých i větších biotopů za sklem. Obojživelníci jsou nesmírně citliví, především na infekční onemocnění chytridiomykózu, proto je zapotřebí přísná karanténa každého dovezeného jedince, než se zvířata umístí do společné budovy nové stavby,“ vysvětlil ředitel Zoo Ostrava Jiří Novák. Dodal, že součástí pavilonu jsou i informační panely, modely zvířat a interaktivní prvky, které návštěvníkům přiblíží život obojživelníků zajímavou a zábavnou formou.

Celkové náklady na výstavbu nového pavilonu činily více než 55 milionů korun. První etapu zahrnující zejména stavební práce finančně podpořilo město Ostrava, které je zřizovatelem zoo, a to ve výši 26,2 milionu korun. Zbylou část, cca 30 milionů, pokryly vlastní zdroje zoo.